Rozchod

Ta slova zněla jako žalozpěv

a zvony vyzvánějí tu zvěst,

že umřel mé milé milý

pro to co řekla mi té noci.

už nemiluji Tě více,

už nechci se k Tobě znát,

už nepůjdem nadále spolu,

už nikdy mě nesmíš zvát,

teď miluji více jiného,

teď mám již jiné přátele,

teď usínám v jeho náručí,

teď jen on je v mém srdci.

Nevěřil jsem těm slovům smutným

a neudržel v sobě pláč,

nad lítostí z tou ztrátou věčnou

co odnesla kus z mé duše.

Cestou modlil se ať byl to jen sen

a hledal jak se probudit,

když k mostu nad řekou jsem přicházel,

v hlubinách spatřil svůj nový den.

A na odchod si sepsal pár řádků,

že jen ji jsem kdy miloval,

jen s ní chtěl sdílet své lože

a své srdce jen pro ni mít.

Modlitba kněze zněla jako žalozpěv

a zvony vyzvánějí tu zvěst,

že hrála si s mou duší

a prohrála svůj vlastní svět.