Hoře lásky

Jak hoří hoře,

 jenž stráveno je ohněm při jásotu volajících

hladem, jenž jsou souženi a umírají na přecpání svých tak mladých žaludků,

které byly právě vyhřeznuty ze zdechlého telete, které ležíc si u cesty zpívá

píseň

oslavující starou gotickou chlípnost mladých jinochů, kteří smilní

a opíjejí se

šťávou mladičkých panošů, která vytryská z jejich mladého mužství,

 jenž

 jim

trčí

před zraky jako věže katedrál s pozlacenými kopulemi na nichž se odráží

právě zapadající slunce tvoří jejich mužné a mladé obrysy na písku, jenž

svádí

k hrátkám a mladí jinoši se objímají s panoši a sledují jejich kapičky, které se

povalují

po hrudích a sjíždějí po celém těle někam do míst největšího vzrušení

tam dole kde si hrají prsty s jejich dobře vyvinutými varlaty se potom setkávají se rty,

které lační

po tom nejlahodnějším nektaru lásky.