Hejno

Qí,

hodně jsem v posledních dnech přemýšlela a taky jsem doufám ledacos pochopila. Pochopila jsem, že všechny moje textíky budou propadáky,což se v tomto týdnu začíná plnit , pochopila jsem, že moje celková představa o tom, že zrovna já bych se svými vázanými verši mohla být nějakou alternativou k současné poezii, kterou nikdo nečte, byl taky hluboký omyl. Byla to jen namyšlená póza narcisty, který přecenil své síly.  Už vím, že já na takovou roli nemám,ale kdyby se tady objevil někdo,kdo by na takovou roli měl, okamžitě přestanu sama psát a jenom ho budu podporovat, protože vytvořit nějakou alternativu k současné poezii je nezbytně nutné.  ...Knihovnu,kam chodím na internet od září zavírají,takže tu budu ještě dva měsíce a končím. Právě v tom vidím onen zásah Osudu,o kterém jsme se bavily. Jako by mi Osud říkal :už to stačí. Já ten hlas poslechnu a nebudu se stavět na zadní. Proč jsem tu byla, to vím ze subjektivního hlediska : abych se zbavila posledních iluzí o sobě, o svém talentu a o možnostech svého uplatnění.  Jestli můj pobyt tady měl ale nějaký význam i pro jiné lidi, jestli třeba, až zmizím, bude interpretovaný jako klasický příklad pýchy a pádu, to nevím. Spíš si myslím, že až na konci srpna zmizím,nikdo si toho ani nevšimne.

Chci konečně psát textíky. Hodně jsem totiž naslibovala a nikdy jsem moc textů nepublikovala. Taky proto, že většinou nedopadly nic moc. Teď už jsem ale zvyklá na ztráty a prohry a tak se nebudu rozpakovat zveřejňovat i texty. Na zítřek a na pozítřek už jsou nachystané.

Qí,

pokusím se psát tak, aby tvých " ach " bylo v budoucnu třeba i více.

Přemýšlím, proč holubice nemůže výš... buď je to pocit dnešního člověka vtáří v tvář stejným tajemstvím života, před jakými stáli naši předkové, pokrok nepokrok, nebo tváří v tvář dnešní církvi...  takže asi taky vnímám po svém. Jinak si ale myslím, že ta všepronikající a všespojující podstata je stejná pro křesťany i buddhisty, ať ji nazývají jakkoli

Možná mezi buddhisty a křesťany je rozdíl v tom, že vy křesťané zdůrazňujete, že Bůh je plný lásky. Pro nás buddhisty je karma pouze spravedlivá. Spravedlivá a nestranná. - Za svůj osud si může každý sám,ale protože přetrvávají jeho karmické prohřešky z minulých životů,nemusí ani vědět, za co je trestán.  Ale pokora by měla být buddhistům i křesťanům společná.

Víš, myslím, že každý z nás, kdo věří ve vyšší moudrost, představuje si Ducha svatého po svém. Karma je velmi logícké vysvětlení pro mnoho "náhod". Pro mne Duch svatý je ta duchovní podstata vše pronikající a vše spojující, plná moudrosti a lásky. Je jen na nás, zda se přidáme nebo odmítneme ....

Štírko,

já si myslím, že některé básně se vykládat mohou, pokud mají jednoznačně daný obsah. Jiné básně ale jenom na čtenáře působí jako třeba obraz nebo hudba. Ty ani nelze nějak vykládat. Tahle básnička je něco mezi tím a pokud ji někdo chce vnímat úplně po svém, jinak než jsem předpokládala, že ji budou lidé vnímat, tak mne to spíše baví. Nijak se tomu nebráním a nijak nebazíruji na obsahu, který jsem se tam pokusila vložit.

Vyklad basni je neco, co odmitam... od utleho mladi, kdy jsem s tim mela problem na gymplu - neodrikaka jsem dle ucebnice, sle udelala si vlastni rozbor... Proto nikdy  nebudu chtit - ani od autora - vedet, o cem ta ktera basen je... Jednak muze ke kazdemu promlouvat jinak... nebo nepromlouva nijak a nicim... A muze to byt ctenarem... ale i autorem, ktery se snazil ci chtel neco rici... sle zustalo to jen v jeho pocitech...

Jinak ... obraz, nastineny Tvou basni, se mi libi...

Safiáne,

v roce 18 jsem byla na jdnom katolickém pohřbu, který trval celé dopoledne. Naposled jsem na takovém pohřbu byla v dětství. Uprostřed chrámové klenby venkovského kostelíčku byla namalována holubice.Dívala jsem se na ni několik hodin a tak se nakonec dostala i do téhle básničky.

Vesuvanko,

děkuji. Vlastně to ani není příběh holubice. To pod jejími křídly namalovanými v klenbě kostela se dějí příběhy.

Romane,

já jsem chodila na pouti jen jako dítě a to jen do venkovských kostelíčků.Jsem sice pokřtěná,ale křesťankou se už být necítím.Katolická církev pro mne ale v sobě stále má cosi mystického a tak ti tvoje prožitky z Provence tak trochu závidím.

Milá Um, nikdy nemusíš říkat všechno. Ani já to nedělám. Řekni něco jiného

Diano, 

díky. Asi bychom se ale úplně neshodly v tom, co je duch svatý. Pro mne je to vlastně karma a já tudíž věřím v jakýsi  "svatý příběh", který se děje každému z nás.

Norsko,

pokud může být orgastický pocit, že nad námi stále bdí duch svatý, pak ano, je to orgastické. To že, dříve poutníci mohli  opravdu přespávat v chrámech, to je pravda pravdoucí. Co se tam ale v noci dělo, to nevím, protože jsem nikdy v chrámu nespala. 

Orgastické. To samé prožívají manželé v Santiagu de Compostela

"Duch svatý zůstává ...". Bez vysvětlení bych na to nepřišel, protože úvodní verše poslední strofy říkají, že uvízla pod stropem a nemůže výš. Asi by to mělo být řečeno jinak.

Krásně napsaný příběh holubice :-))) TIP

/T

Také souhlasím...*

Duch svatý zůstává s těmi, kteří v něj věří. ...Zhruba tohle říká ta básnička a já se s tím ztotožňuji.

Líbí se mi ten příběh holubice:-)