Páně Estétova rondó

No - takové archaiké veršíky jako z 19 stol. Ale jsem  ráda, že se tolika lidem pořád líbí a tvoří jakousi protiváhu k tvorbě současné.

Pěkné /*

Zajíčku,

to je velká ironie od kohosi, s kým to jde trvale od deseti k pěti.

"...v svých slovech žít a smát se smrti!!" *** To oceňuji.

Přeně jak říkáš. Smích je koření života a přesto, že naše dobrá nálada nám nevyřeší problémy, nasere tolik lidí, že stojí za to si ji udržet. Já to mám takhle: Jaro v těle, slunce v duši a tak dál...A bude jenom dobře, když po nás zůstane trošku humoru pro další generaci.

Napsala jsi to moc hezky.

Nami,

ale možná bude hezké i to, že se třeba mým a tvým slovům budou smát i po naší smrti. - Co si vlastně humoristé mohou více přát ?

En,

ce se té ironie týče - jsem ráda, že moji čtenáři mi rozumí. Mám bohužel neblahou skušenost, že mé ironické či dokonce groteskní básničky jsou brány vážně a dostávají vlastně tipy za to, čím nejsou.

Norsko,

tvůj postoj k věci vyjadřuje pozoruhodnou objektivitu, před kterou smekám.

Štírko,

to jsou takové kousky jako z vlasteneckého almanachu z 19.stol. Jak je možné, že to ještě fuguje ? Rondó ! Středověká forma psaná jazykem z devatenáctého stol v dnešní době. Zírám.

Yane,zdravím a díky za chválu.

Andělko,

ty vlčí máky jsem tam původně chtěla zařadit, protože právě teď na okraji polí u nás kvetou s chrpami společně. Ale určitě se na ně dostane. Zítra zase budu psát v básničce U trati o bodlácích.

Leraku,

to je taková ta chuť spíše z devatenáctého století a já jsem upřímně překvapená, kolika lidem se to líbí. Ale jsem ráda a občas něco od pana Estéta zařadím.

Vesuvanko,

díky, je to ale jen taková hra na klasiku. Já to úplně vážně nemyslím.

Zeledo,

díky za tip.

v svých slovech žít a smát se smrti

Klasika v této podobě, či spíš jen lehce ironickém kabátku, osloví určitě:)

ale myslím, že je to verši samotnými

Není to můj šálek, ale je to skvělé.

*

Tu druhou jsem si přímo vychutnala, spolu s tím oblakem a vidinou modrých chrp...

Líbí, ahoj Y.

Modré chrpy - polarita k rudým mákům...

Básně, jako chuť. Poezie k mému potěšení.

Bronz posmívá se pyšně smrti

i veršům jejichž temná spleť

je otázka i odpověď

pád laviny i příkrov suti...

Jen sochám nechá hladkou pleť

čas který lidské tváře drtí

Krásně vyjádřené a pravdivé. Moc se mně líbí i báseň Stín - je to nádherný obraz namalovaný slovy.

TIP

Jen bych se opakoval. tip

Di,

tohle je skoro skutečná "klasika", klasika, kterou většina čtenářů asi těžko stráví. Myslím si ale (mám ve skutečnosti opačný názor než v básničce Vyhnálovský folklór), že klasika v podobě grotesky šmrncnutá folkórem,ovšem spíše ruským než moravským, by si svůj okruh čtenářů třeba i našla.  ...Písmák je fajn v tom, že si to tady mohu vyzkoušet.

Brnozová - výborný nápad, sdílím! ;-)

Stín - namalováno talentovaným štětcem! :-)))***