Cestou ze vzduchoprázdna

 

Další z mých básnických sbírek:

http://bezvydavatele.cz/book.php?Id=1396

 

 

 

Místo hvězd…

 

 Žijeme v mlze

v světě za kříži

kde vrazi drze

ihned zatíží

nevinné svojí vlastní vinou

pak lokajové radši svinou

hodnoty, jak mají žít

 

Jak mocný řekne

hřbet nám ohýbá

Že zlo je pěkné?

Není pochyb a

znovu se ukřižovat chystá

tentokrát ovšem Jménem Krista

Většina se bojí bát

 

Z kříže je tříska

hříchy zůstanou

dveřmi tma tříská

projde sutanou

Kdo nyní sejme hříchy naše?

Kdo ve svém oku břevno našel?

Prázdno může uhranout

 

 Jsou zase davy

co se zašklebí

cti se hned zbaví

dojdou na hřeby

Ať konečně i balvan dýchá

když noc pro ty z masa, kreslí, tichá

místo hvězd kříže na nebi

 

Přibiti na kříž

 

 

Přibiti na kříž své lhostejnosti

zíráme, neschopni se hnout

že prázdno propasti nepřemostí

a že kruh zkrátka nemá kout

 

 Přibiti jiným pak dáme hřeby

necháme duši obepnout

prý není v ničem zapotřebí

vězni jsme vlastnoručních pout

 

 Že jiný naši vinu snímá?

Plamen tma zháší, bude zima

Čin smysl, zboží cenu ztrácí

Úžas – anebo děs nás jímá

že budeme snad posledníma

přibiti na kříž rezignací

 

 

 

Motto:

 

Když jsou všude kolem suti

spadne i tvůj hrad

Když jsou téměř všichni dutí

k čemu ti je: Znát?

 

Nic mu neskýtá…

 

„Nabídni něco, co se nerozpadne

předem však říkám – nechci věčné mládí

živořit nechci – v noci ani za dne

nuda mě děsí, zbytečnost pak vadí

Vypukne požár – zmizí stromořadí

Chceš-li mou duši, není laciná

nechci mít děvky, vybrat kasina

Hromada zlata? Pro mne harampádí“

Stojí tam ve tmě, hvězda zhasíná

Mefisto Fausta na nic nenavnadí

 

 „Vlastnosti, říkáš? A že samé kladné?

A že mě všichni budou mít moc rádi?

Stačí tak málo – všechna sláva spadne

Morálka není – zmizí kamarádi

Nádherná žena že mě tělem svádí?

Popraská kůže, zmizí patina

Nebo že budu hrdý na syna?

A co strach o něj, že ho kdekdo zradí?

Chvilkovým blahem všechno začíná…“

Mefisto Fausta na nic nenavnadí

 

 „Láska mě láká – ta, co neuvadne

Odmítám soucit, kdy mě prázdno hladí

Ty ovšem nejsi lásky schopen žádné

Nech si svůj pokrm, také vína z kádí

Že budu slavný? Tak to je dar hadí

Že po mně zbude třeba vakcína?

Do chudých smrtka pařát zatíná

Sláva jak hadr v starých kamnech čadí“

Ďábel je nesvůj, síly napíná

Mefisto Fausta na nic nenavnadí

 

Pomine vůně, páchne latrína

Odvaha, talent, mozek zapíná

To všechno v lodi, co má vodu v zádi?

Odumře duše – zbude mašina

Mefisto Fausta na nic nenavnadí

 

 

 

Fantazie vesmír skýtá

 

Chycena v rozbouřených vodách

příšera z hlubin děsně kvílí

milion střepů v jedné chvíli

do těla majáku tam bodá

 

 Maják? Či jenom lahev plná?

A není moře pouhou sítí

do které pavouk obraz chytí?

Sen, nebo roztříštěná vlna?

 

 Člověk je stále na pochybách

zda modré světlo blíž se hýbá

Přelud – a nebo realita?

 

 Kde by se moře vzdalo v řece?

Je to tak zvláštní, divné. Přece

fantazie nám vesmír skýtá

 

 

 

 

 

 

Cesta ze vzduchoprázdna

 

Každý nádech může zadusit

organismus adaptovaný na nezájem

o cokoli

o kohokoli

setrvačně kroužící po trajektorii

nicoty

lhostejnosti

kýče

 

 Z vakua morálky

vyrašila zloba

tisíce rýh žiletkou na ruce

sebedestrukce vyhozených

beze smyslu, bez účelu, bez potřeby

 

 Hřeby nebytí

probodávají Achillovy paty

nikdo nekřičí

neprotestuje

pouze pokývání hlavou

a ano – vše je k ničemu

 

 Každou vteřinou

přibývá lobotomií

řezy médií, škol a rodiny jsou neúprosné

přesné

bez jakéhokoli slitování

 

 Je otázkou

zda ještě východisko

ve změti prázdnoty

přetvářky a falešného patosu

 

 Jen drobnost

dvě písmenka méně

hranice, která znamená život, nebo zánik

nad propastí ustavičného živoření

Exit – nebo exitus?

 

 

 

Bez obalu

 

 Vrazi dostanou speciální příplatek

za službu demokracii

mír zapíší na index sprostých slov

možná zakázaných

dávno se nečte, ale o to více střílí

školy zajišťují vypnutí mozkových center

Potřebujeme padlé

na hlavu

i totálně

 

 

 Oběti budou nuceny k omluvám

tyranům, zlodějům, násilníkům

že jim ještě vůbec něco zbylo

pluralita je tabu

Kdo není zařazen

vyřadí ho z kartotéky

Jedině Kartou S

může platit

druhé S na botách

 

 

 Myslící cpou do karantény

dávno už to není nakažlivé

ale co kdyby

protilátky sice všude ve vzduchu

Nic nepodcenit

řev doby

Nejsou špunty do uší

kvůli ekologické normě EU, číslo…

 

V rodinách děti neposlouchají

stejně jim nikdo nic neříká

a nejde příkladem

 matka kadeřnice to dělá se svalovcem z posilovny

a otec podnikatel se sekretářkou v autě

tohle nelze ani zapít

 

 

 

 Není se čeho zachytit

zdivo okamžitě na suť

každé našlápnutí znamená propad

 

 

 

Vítejte

ve

SVĚTĚ HODNOT

 

 

---