Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBez názvu
Autor
Radmila Marie
se sbirky Já.
Hledám Tě lásko, rty pálí a není kdo by je zvlažil stejně pálivými rty.
Hledám Tě na ulicích z nebe, vidím všechny bolesti i radosti… jen Tebe ne.
Jsou tu skupinky lidí a já chci být mezi nimi… ale s Tebou.
Obzor je veliký a nevím, jakým směrem se dívat.
Tělo se chvěje pod pomyslnými doteky a taje. Lidé chodí, jedou, smějí se… a já… pláči…
Věříš mi?
Mlha a soumrak leptá můj žal na malé články a já jsem vděčná že padají a blíží se. Hudba co hraje z rádia kalí mysl, tep bere větší rychlost, mozek pracuje na plné obrátky a fantazie má zelenou… Chci Tě!!! Mockrát, stokrát, tisíckrát…
Slyšíš mě?
Světla se rozsvítila a ze tmy vylezly stíny. Zrak bloumá bezcílně a...
ten obrys znám... Lásko! Hledám Tě!
Křičím: pojď pojď rychle z té tmy ať vidím… TEBE…!
Jdeš?
Jdu, ozvalo se divně, dvojhlasně.
Mezi námi nic nebylo…
Věříš mi?
Slyšíš mě?
Jdeš?
Nejdu lásko, hledám Tě… a nevidím…
2 názory
Radmila Marie
30. 08. 2021Sice říkal, že mezi nimi nic nebylo, když z té tmy s tou druhou vyšel... ale za chvíli se ukázalo, že již měsíce mezi nimi něco bylo, a to ,,nic,, se za čas narodilo... Bylo z toho to, že to mezi námi skončilo.