Není ta řeč snadná...

Cizinec se naučí

co a jak se řekne

Potom ale zahučí

a je v kaši pěkné

 Zamotá se do frází

kterým nerozumí

Zvlášť když bary obchází

a má v sobě rumy

Sem tam něco pochytí

smysl mu to nedá

Šel si jenom pro pití

cítí – je to věda

Nemá ani potuchu

co že je to komplot

„Nebuď, kámo, nasuchu

když ti teče do bot“

Slyší jeho? Nebo ji?

Co je hlava hloupá?

„Že prý to moc nestojí?

Toho pěkně houpá“

Asi žebrák na zimě

který žije v sudu:

„Tuhle na hůl vzali mě

a pět klacků v čudu“

Hudebník se ohlásí

nechybí mu sousled?

 Někdo prý šel do basy

byť hrál druhé housle

Že snad musel na Bory

tam brambory škrabat:

„Že natáhnul bačkory

kdo převlékal kabát“

Jenom žádnou paniku

Má snad fleky? Jaké?:

 „Že měl něco na triku

a v kalhotách také“

Útrapy pak okusí

štíply ho snad vosy?:

 „Nevidí si do pusy

nos vysoko nosí“

Kdo dobytek ohrozí?

Plíží se snad travou?

 „Sahal jí prý na kozy

a řval na ni: Krávo“

Když se chlapi napijí

je to tedy síla:

Na sekeru dali jí

a ona prý pila

Baví se snad o svetru?

Co mu chtěl kdo říci?:

 Že je holka do větru

má však pod čepicí

 Cizinec se přesvědčil:

Není to řeč snadná

Spadl pod stůl bez řečí

A co paměť? Žádná