Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČervencově...
Autor
Gora
nad kolonií –
přelétá hejno hýlů
odevšad zní: kšááá
.................
ráno po dešti
co krok to jeden hlemýžď –
upomínám psa
.................
drží se trnů
art lavičky v podloubí
Lucinko – úsměv!
................
placatý balvan
zápraží houpne chůzí –
vždy si vzpomenu…
..................
/věnováno Z./
36 názorů
Radovane, díky moc, - ta holčička se drží trnu, který má vymodelovaný lavička... a někdo po ní chce úsměv do fotky, i když je lavička plná trnů:-) to jsou paradoxy, no:-)
Radovan Jiří Voříšek
29. 07. 2019nerozumím předposlednímu,
první se mi líbí i vyjádřením zvuku
poslední mi přijde jemně snové
Tip za druhé. Možná bych to nechala jen jako free form bez třetího verše.
Jirko, potěšilo mne, že jsi konkrétně jednotlivá dílka rozebral a upozornil na slabiny, v posledním jsem "když" vyměnila, děkuju!
Všechny obrázky jako vždy moc pěkné. Zápraží houpne chůzí - taky to znám, je to takové houpnutí domova. Co krok jeden hlemýžď - trefné. T.
Líbí se mi druhá a třetí a ťa třetí obzvlášt - obě senrjů, první rovněž nezaostává, čtvrtá má také petenciál, ale prostřední verš mi přijde krkolomný, díky čemuž (houpne chůzi) strhává pozornost na úkor obsahu. Také poslední verš vyznívá tajemně, což v běžné básni je plus, ale tam se neumím srovnat s ...když..., jako by se na zápraží někdo zkoupal jen tehdy, když vzpomene.
Za třetí a druhou výběr.
Jitko, díky moc, ta art lavička je v jedné zapomenuté ulici v Krumlově, kolem ní je loubí z růží a ona má několik trnů - je celá rudá... zajímavé...
Art jsem jí nazvala já, z úspornosti:-)
To s placákem jsem dlouho vymýšlela, ze mi šlo spíše o emoci než o něco "precizního"...
Karpatský knihomoľ
28. 07. 2019asi najlepšie na konci
Jani, u maminky, která bydlí v Chebu, jich lítala nad třešněmi v kolonii mračna jako z horroru:-(( a brali všechno!
Děkuju ti.
Líbí se mně všechna haiku, TIP
Jednou jsem v Třeboni viděla dub doslova "obalený" hýly. Vypadalo to, jako by na něm byla červená jablíčka.
Rozesmálo mě "co krok to jeden hlemýžď" :-)))