Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVidieť, vedieť
Autor
zvedavec
Vidieť, vedieť...
mnohé je späté
Zahatané hrádze ducha
nech padnú!
a prúdenie privolá Živého,
čo vyrastie v Slnko.
Nech „to, čo je“
ukáže!
a
naučí
ako
objímať, čo oči vidia.
Potom poľahky,
hneď ako druhá,
roztiahnem ruky
tomu, čo príde.
Teplu i klincom.
12 názorů
Je to jasné a přitom by se to těžko dalo opsat jinak... konkretizovat, vysvětlit.. jako osu vidím empatii a z ní vyrůstající pochopení. Zvláštní... ****
Som vďačná a potešil si, že si dal tip za obsah. Vďaka za celú kritiku, a2a2a.
Mám dojem, že se ve svých textech snažíš sdělovat něco zásadního, a to je dobře. Psát o banálních Amorových šípech ponechme šťastnějším. Za plus vnímám, že jdeš po obsahu a nemáš potřebu zbytečné krasomluvy. Snad jediné, co mi schází, je uvolněnější, civilnější projev, zde jsem měl pocit, jako bych četl nějakou biblickou proklamaci, počínaje veršem ...Zahatané hrádze.... Od verše ...Potom poľahky... to je povedené, snad bych vypustil poslední řádek, opakuje to, co bylo již řečeno ve verši předešlém. Ale tvůj přístup se mi jeví jako dobrý. Tip právě za obsažnost.
Entropia, máš podľa mňa pravdu
a ako som to myslela ja, zdá sa mi, že by som mohla mať pravdu aj ja
ak pochopím ozajstnú pravdu, nielen zdanie, súvislosti, ale nie len niektoré, snáď nebude motívom mojich rozhodnutí a činov strach, odmietanie, prípadne pomsta, ale pokojná láska. A zároveň ľahšie (alebo ľahko?) prijmem aj s tým súvisiacu prípadnú bolesť.
Přijmout a obejmout „to, co je“ není vždy možné.
Musíme se i bránit.
Ale pokud jsme „Živí“, dokážeme vítězit bez poražených. Což je jediné vítězství.