V žabkách po strništi

:)

Štírko, nevypíšu, s tím souhlasím, přesto mi to pomáhá a pomáhalo celý život. Psaní mě zklidňovalo. Propsala jsem se až do teď s různě dlouhými pauzami. To podle toho, jak a kdo můj čas potřeboval. Teď ho nejvíc dávám své nejmladší vnučce z prostého důvodu. Nechci ji nahrazovat maminku, ale musí mít někoho, o kom ví, že tu je především pro ni. 

Před chvílí si ji po pár dnech odvedl táta. " Babičko, to je dobře, že jsi sestřička a vždycky mě uzdravíš."  Taková slova uznání potěší :-)

Je vidět, že máš kolem sebe svůj život a lásky. A za to člověk musí být vděčný.  Ani nevím, jestli je to po zásluze ...Asi ano...

Text je pekny a ma atmosferu...Ze sramu a bolesti se nevypises... je to jen zdani. Ale mas svou realitu a “tamto” je minulost...

***

Diano...už jen jednou (se vyspí). Dík. jsem ráda, že víš a zahřála.

Krásné! Zahřálo u srdce :-)***

Pěkné /*

*****

Nie Marcela, vôbec to nie je dôležité, len ako som spomínala,išla som do toho asi so silnejšou predstavou básne,takto mi to prišlo predsa len trochu "prekecané "- ale to je iba čisto môj pohľad na text

Nie Marcela, vôbec to nie je dôležité, len ako som spomínala,išla som do toho asi so silnejšou predstavou básne,

yss a je to důležité? tTo zařazení do kolonky?

Tuná mám podobný pocit ako agáta , napriek pekne zachytenej atmoške a emoˇčnému podtónu, mi to na báseň prišlo málo. Určite je to vec vkusu, nakoľko pre mňa je asi slabinou práve nejaká jednoliatosť v smere podania... oceňujem, že si nijako netlačila na pílu,a ozaj pekne vystihnutá atmosféra.

Příliš mnoho témat. A skutek, utek

Jirko, díky moc za náhled a rozbor. Rozumíš mi a to mě těší. Je to stále ve mně. Moc nám ublížila a i když jsem dávno odpustila, ty lži a útoky mě zraňují znova a znova...ve vzpomínkách i v jednání té druhé. Nejde ae z toho ani vypsat. Dik. Máš pravdu s tím posledním veršem v první části. Pro text ny to bylo dobré...ale nechám to tam ...zatím. Třeba za čas to dokážu smáznout.

Mám tento způsob básnění rád právě pro tu potřebu opřít se o to nejdražší, na co si můžeme sáhnout. Druhá se mi líbí o dost víc, je tam třeba hezký verš ...Na zdi mi holky od staršího synaodpočítávají dny..., krásná je první sloka, velmi citivě vyjádřena láska k dítěti, ale i dědova empatie, a konečně i zakončení naprosto nenásilné amilé a živé.

První je ovšem rovněž bezvadná, tam bych snad vypustil poslední verš ...že lhát a ubližovat se nesmí... Je dopovídající a okrádá  předposlední verš o vějíř asociací.

:-)) njn ...když mě baví právě to vážení...asi nějaký pozůstatek z dětstvi.

:) klidně se rozkecej, moc nevysvětluj, nech nás si domyslet, ale hodně mi nikdy nevadilo, to mám ráda

Phil...na háčkování já teđ hodně ujíždím ;-) prostě droga. Dík.

Jani, ona je to jedna :-)

Agátko,jsi mě odhalila. Jenže já i do miniatury pak píšu zbytečné info navíc. Když chci psát báseň, vytáhnu váhy a víc vážím slova... dík. Třeba z toho jednou bude román ;-)

hezky uháčkovaný text, ráda četla

bych z toho udělala miniaturu, ono to s básní už moc společného nemá...jako jituš ... za náladu, letní, babičkovskou

:)*

Líbí se mně obě :-))) TIP. 

Njn...jenže jí bude teprve pět... :-) prostě ještě "spinkáme".  Dík

Tip hlavně za tu náladu, letní, prázdninovou a babičkovskou náruč

... na konci by stačilo 'vyspíš'

ony k sobě patří, hvězdičky tam jsou jen jako předěl, že pak už mluvím k ní - ne o ní ;-) táta a děda domeček, babička háčkování ;-) to je o čekání...dík za komentář.