Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŘežu se
Autor
Rihavlin
ŘEŽU SE
Řežu se. Musím, nemůžu bez toho být, žít nebo jakkoliv existovat. Je mi špatně, tak hrozně, že si to jen málokdo dokáže představit. Na umření. Chce se mi z toho brečet, řvát. Chce se mi se na to vykašlat. Přiblížit se ke konečnosti života, aspoň o trochu blíž. Na uších mám sluchátka a jen tak se motám po pokoji a pak si jen sednu na zem, nemám už ani sílu stát. Vyndám žiletku. Vlastně ani není moje, sebrala jsem ji mamce z koupelny. Řežu se, nedokážu dál odolávat. Z bezmoci, beznaděje, že se to zlepší, bez víry s Krylovou Salome v uších. Řežu se.
Dotýkám se těch rovných linií
co krví se zbarvějí
když propadám smutkům
bezmoci, zármutku
je to cejch slabosti
znamení bolesti
pomáhá to?
co dává ti to?
pocit že žiju
že pořád se biju
5 názorů
Tak na to je psaní opravdu to nejlepší, Gora má pravdu, psaní je budoucnost a tamto minulost. Tohle je jediné možné řešení. Děláš dobře:).
Osobně se snažím ze všeho zlého vypsat,cítím se tak pokaždé o něco lépe,jako bych postupně otevírala zámky od hradeb,které jsem si zata léta kolem sebe vystavěla.Navíc takhle anonymně je to jednodušší.Děkujiproto za každé přečtení
Klárko, četla jsem asi tři tvé texty, všechno je to na jedno téma, to, o němž jsi psala - Řežu se...
Jestli jsi na tom tak, jak píšeš, určitě by bylo dobré vyhledat odbornou pomoc... jinak psaní je určitě dobrá terapie - existují i jiné věci, o nichž se dá psát... hodně štěstí.
Tady je dobré položit si otázku: nechci od toho života příliš? Musím být v tom zatraceném kolotoči jenom proto, abych se udržel ve stádu? Nejde-li jinak, má děvče pravdu. Pokud mám hodnotit text, je napsaný dobře.