Nádraží

Ze třetí koleje čtvrtého nástupiště
vlakem, co nečeká zmizelas v dáli kdesi.
Už žádné pozítří, za týden nebo příště.
Loučení beze slov, čísla i bez adresy.

Gejzírem z rány na srdci bolest prýští,
nad hradbu mraků ční slunce celé rudé
a po dešti kapky se třpytí v kolejišti.
Stále tě tu cítím. Cítím tě tu všude.

Vteřina, ve které člověku dojdou slova;
odletí náhle jako husy v hejně.
Dál syrový vítr vane od hřbitova
a Země se točí, ale už ne stejně.