Proč?

Příliš rozkročená tématicky, jako by chtěla pojmenovat všechny bolesti světa, přičemž dávno každý ví,  jak marný je boj s větrnými mlýny, zatímco s paralenem mám šanci zastavit první náznak chřipky. V zásadě je sympatické, když se nebojíme upřímně vyložit své emoce a ty budou vždy spolehlivou inspirací pro básnění, ale studený pot na vlastním čele či čele někoho blízkého vnímáme mnohem intenzivněji než zprávu o padesáti obětech atentátníka "kdesi" v Afghanistánu. Ale i tam máme dohlédnout, avšak chápat můžeme jen skrze vlastní bolest. Takže tvůj upřímný zájem o vci všeobjímající nezlehčuji, naopak vítám, jen mi, stejně jako tobě záleží, aby, když už je vyslovím, došly sluchu.

lawender, jako pozorovatelka se tady usmívám, to je opravdová "zpětná vazba" - dals - dám/ nedals - nedám!

Proč, nevím jistě - ale s tvým závěrem poetického pokusu nesouhlasím:) Víc ze mě nedostaneš, bo´s tam víc nedal/a/o:))

Nezaujalo. Těžko hodnotit. 

Otázku si autor položil, čo považujem za klad, ale nejde, žiaľ,  do hĺbky. Túto časť by som dopracovala. Otázka vyznieva skôr ako výčitka.

To "prečo" by si žiadalo skúmanie. Úprimné a otvorené. Pokus pozrieť sa nezaujate. A pozrieť sa hlavne na to, čo najviac vieme ovplyvniť: svoje vlastné správanie v existujúcom svete a to tak, aby ďalší príbeh bol už šťastnejší. Otázky má zmysel viesť smerom "čo s tým môžem urobiť ja a ako?"

Konštatovanie, že "svet je zlý (nespravodlivý" absolútne nič nezmení, ba skôr zakonzervuje stav natrvalo.

Báseň

Život opravdu není spravedlivý. Ale to vědí i malé děti. Obsah není rozhodující. Forma mi přijde taková dětinská. Kumulace sladce naivních otázek, které si mnohdy klademe. Ale jako báseň to nefunguje, text je podle mého úsudku prostě špatný.

Pro mne to je spíš písnička :) jako ptáš se dobře, to je fajn klást si otázky. Možná ještě trochu víc zapracovat na originalitě v textu.... ;)

Víc by se mi to líbilo, jako z toho sestavená, przaická miniatura...

jsou tam pěkná a povedená místa

avšak i laciná (tak mně to připadá, netvrdím, že mám absolutní pravdu)

Třeba rýmy - mění - snění - není, slova - znova, mi přijdou příliš lehce se nabízející. Netvrdím, že existuje zákaz použít takový rým, ale tady jich je v jedné básni moc. 

Dál je poznat, že měníš přirozený slovosled ve slovosled na knižní (nepřirozený) právě za účelem, aby se to rýmovalo (viz poslední verš). K poslednímu verši mě ještě napadá, že je moc dlouhý, utahaný  a polopatě říká rozuzlení. to, podle mého názoru má nechat básník na čtenáři, aby si to našel sám.

Pak si taky myslím, že i rytmicky by se dalo na básni zapracovat.

Nicméně, Tip za odvahu soutěžit (jít s kůží na trh), na povzbuzení k další tvorbě a taky za některé verše, které se mi líbí, ti dám rád!

Básnička plná hořkosti... někdo takhle vidí a ztvárňuje... můj šálek to není. Ale já nehlasuji a přeji i tvé básni úspěch