všechno jsi zkazil

pro Štírka

a já jenom to svoje děkuju  :)

A víš, možná, když člověk “ může všechno”, nedovolí si nic... a když “nemůže nic”, zkusí všechno... (jen polemika úvodem...)

dnes jsem četla znovu... a konečně tipnu: je to velice zvláštní způsob psaní - ale přišla jsem mu na chuť...

pro Gora

Vyhmátla jsi místo, nad kterým jsem přemýšlela. Mohla bych napsat třeba stíny. Ale. Věřím v nějakou energii, v něco. Mám k tomu reálný důvod.

V tom lese jsou místa sebevrahů a tak...

Bylo by to na delší povídání. Vždycky, když se mi něco stane, tak si stříknu na kolena Fatroxin pro krávy a jdu dál. 

A děkuju za komentář. Je upřímný, toho si vážím. Já píšu jenom první pocit a někdy nevím...

Kalamitu chroustů jsem kdysi zažila v Bulharsku - a zvlášť se jim zalíbilo v lidských vlasech - na tu procházku taky nikdy nezapomenu :-(

Anděly nemusím, ale chrousti je zastínili...

Máš to pěkné.

pro Radovan

Já se tyhle okamžiky snažila zachytit, ale nejde to. Lepší je potichu vnímat a uložit v paměti. Nikdy nezapomenu, jak v létě spala na posedu. Beru si s sebou termosku s kafem a nějakou buchtu, na ráno. No a jak mi spadlo kousek bublaniny, tak dírkou po suku došel plch. Vím, že tam bydlí, za kobercem, nechává po sobě stopy... Vzal do paciček bublaninu a pochutnával si. Byl tak krásný. Nemohla nafotit, utek by mi. A tak se jenom dívala a mám to zachycený na filmu v hlavě. Na některé okamžiky nejde zapomenout. A děkuju. Moc. 

mně se to, co se ti stalo s chrousty, stalo s roháči, byl to zážitek

ale podstatnější je, že tvá báseň má osobnost

čtu, fakt jo

ted si je musim vyguglit teda :)

No, tak dlouho trvá, než vyletí, pak se spáří a za cgvilku umřou.  Skoro jako světlušky, vyčerpají energii a konec...

...smrt, u někoho klepe u někoho ne... jdu...   :)

Coooo?

...možná ti chrousti, dospívaj pod zemí čtyři až pět let...   :)

Příroda si dobře dělá, co chce - bo má rozum, narozdíl od nás, který ho dostanem s pláčem až po Jéžišku:)) Jedla bych cokoli, kdyby to byla volba já nebo oni ... nejsem džinista:))) a vážím si i smrti.

Kdopak si udělá polívku z nás?

...nebo odmítnutej čert...   :)

Jo, já našla i předpis na chroustí poléku. To bych jim nemohla udělat. Stačí ti kosi, nevím, jak to vyčíhnou.  Příroda si s námi stejně dělá, co chce...   :)

:) to ten život jen tak lakuje ... ve skutečnosti to pořád někdo zapisuje a účet přijde, až už nebudeš mít čím zaplatit :) Myslím, že nahoře u sčotu musí sedět ňáká mrcha ...

za mýho dětství bývalo moře chroustů.. taky jsme je měli v krabičkách od sirek.. jojo.. děda je vždy střesl z třešně, naházel do konve s vodou a chrstl je na dvoře slepicím,, byly nadšený

pro Karpatský knihomoľ

Každý rok se stmíváním vypukne na zahradě šílenství chroustů. Jeden den.

Od holky je miluju. Jak chrastili v krabičce od zápalek...Věčně chodila s hlavou nahoru do korun stromů. Našli si mne, 

Už jsem kdysi zmiňovala, jsem myslivec. Vždycky jsem chtěla být. Ale nestřílím vysokou. Ani lišky. Jenom černou . Zabili mi psa. S jelenem je to na dlouhé povídání. Za tu dobu, co spím v lese, jsem snad viděla všechno. Směju se, jak si vzpomenu, když jsem poprvé puškohledem pozorovala ty dvě malý žlutý oči vedle sebe ... říkala jsem si, že by světlušky ve dvojicích, odchovaná Karafiátovými Broučky. Ne, jsou to myši. A nad ránem se z větví vznese bezhlesně sova, ví, kde ... všude jsou křídla, stačí poslouchat. Ta denní i ta noční...

A děkuju za komentář.  :)

pro Lawender

...to mi nedávno řekl i kamarád, že už si můžu psát a dělat,  co chci...v tomhle věku...   :)

pro Štírka

Vyšla pozdě a slunko pomalu zapadalo, chytila ho až v travách, fotila pavučinu, chytala ho do vlasů trav , laškovala...pak zapadlo a ...bylo smutno. Padly dvě rány.  Věděla jsem, kdo střílí...

pro plátno...

U nás taky, vyhrávají, někdy se přistihnu, že plavu do rytmu a směju se sama sobě...

pro dadíková

je tam mlha...

Neviem, či úvod s chrústami je založený na autopsii, či už len z rozprávania, dal by sa zistiť s presnosťou na desaťročia tvoj pobyt na zemi. Báseň, spolu s druhou časťou, kde sa (a nie po 1x v tvojich veršoch) vyskytuje poľovný motív u mňa funguje tak ako sa na dobrú báseň patrí. A chybička krásy? Mám pocit, že anjeli už majú dosť vyťahané krídla, menej klišéovité prirovnanie by neurazilo.

... si myslím (jsem zapomněla dodat :)

tvůj les:) - a dilema, zda můžem brát, když si berem. Můžeš cokoli, jen nezavírej oči:)

Mas pravdu: slunce zapada vzdy driv, nez chceme ... ja bych ho nejradeji pronasledovala za kopce, za kterymi mizi... 

... jeste si muzeme chvilku hrat na leto...snad...

Hm*