Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSnad příště
Autor
K3
Po dlouhé době jsme navštívili Horní Maršov.
Naposledy se tak stalo asi před třiceti lety. Byli jsme zvědaví, co vše se zde změnilo.
Většina památek, staré domy, kostel, bývalé mlýny, provozovny, je označena novými informačními tabulkami se jmény bývalých majitelů a stavitelů veskrze německého původu. Mnohé stále zachovalé, jiné opuštěné a zchátralé. Některé „zdobí“ honosné štíty českých firem. Vznikly i nové české, ale převládají německé.
U pomníčku padlých z první světové války jako by se zastavil čas. Je celý zašlý, oprýskaný, neudržovaný. Hrdě z něho vyčnívají pouze ta jména. Všechna jsou německá. První čtyři mají dokonce stejná příjmení.
Tak jsem si říkal, že kdyby v tomhle městečku zůstal jeden jediný potomek původních obyvatel, že by to nedopustil a že by třeba i vlastníma rukama pomníček opravil.
Zámek Horní Maršov a jeho okolí je také stále v podobném stavu jako před léty. Je státem chráněnou kulturní památkou. Dřív sloužil alespoň jako dětský domov. Nyní vypadá opuštěně. Není to dlouho, co vyhořel. Poslední majitel, který objekt zakoupil koncem loňského roku, má údajně k místu dobrý vztah a pomalu začíná s opravami. Že by blýskání na lepší časy?
Děti jsou teď ve svém. Jejich nový domov z roku 1994 se školou a jídelnou byl postaven pár set metrů dál. Je vkusný a dobře zapadá do krajiny. Několik děti, pracujících spolu s učitelem na zahradě, nám velmi ochotně poradilo, kde se tu nachází stará křížová cesta vzniklá již v roce 1854.
Tu v roce 1966 zpustošila větrná kalamita a o zbytek se postarali vandalové. Pár místních dobrých lidí, ve spolupráci s informačním centrem Veselá cesta, ji opravilo. Její jednotlivá zastavení s malými kapličkami opatřili novými smaltovanými deskami s barevnými výjevy v moderním abstraktním provedení malíře Aleše Lamra. Rovněž kaple svaté Anny, kolem které cesta vede, je v pořádku. Křížová cesta končí upravenou starobylou studánkou s léčivou vodou, jejíž okolí je věřícími ozdobené různými drobnostmi s duchovními tématy.
To jsou jiskřičky naděje.
Na zmíněný pomníček padlých se zatím nedostalo.
Snad příště.
5 názorů
Hezká úvaha, Karle. Netýká se jen Horního Maršova, vnímám ji jako obecnější. Měli bychom si vážit toho, co máme a pečovat o to. A Horní Maršov je toho prvním důkazem. T.
To se dobře čte, Karle, balzám na duši. Těší mne, že lidé nejsou lhostejní. U nás "na kopci" je stará kájovská cesta s mnoha kapličkami, muž kolem seče trávu hodně let a syn jednu kapličku opravil...
Veselou cestu jsem asi viděla v TV... ty obrázky byly moderní, ale vzhledem k účelu dobrovolnosti se tam i hodily :-)