Monotónně

Monotónně dopadají kapky deště na okno

a pukají...jako lidská srdce...vojáka, milenky

 

\"Milostivá noci, odpověz na tichou prosbu!\"

 

Proč píseň ženy se opět rozeznívá,

neutichla snad při poslední bouři

když loď vojáka se potopila?

Je pravdou, že spatřili záchranný člun vojáka

tam v hlubokých vodách srdce jiné ženy?

Ne! Vzpomínám, že tehdy umlkla!

 

\"Milostivá noci, zodpovět daleké přání!\"

 

Proč píseň ženy se opět rozeznívá?

Proč je slyšet zas a znova?!

Neutichne zas až zhasnou pochodeň?

Neublíží žár ohně milence?

Vidím ji na lávce,

tvář ji zasírá maska z porcelánu -

je zmáčena slanými kapkami

- i deště, které dopadají a pukají...

..jako lidské srdce ... milence

 

\"Milostivá noci, klaní se před tebou, dej

jí svůj soud! Přicháhí k prameni řeky, ze

kterého jednou spadne déšť?!\"

 

 

---