Operace "Legenda" Přepis části scénáře

Přijmete základní fakt, že z vesmíru přiletí osamělý mocný mimozemšťan a z nostalgie se tu prohlásí za Boha?

Pak tedy izolovaná kolonie, určená za genetickou a kulturní zálohu lidstva, je už jen drobnost.

A poslat na ni dva zločince, aby tu zplodili dítě, vcelku rychle sirotka, je vlastně úplně normální postup, jak získat tajemnou hrdinku budoucí motivační superságy…

Vyrváno zhruba z první třetiny vlastního 'komixu'

List 1

{První rok svatozemské Revoluce. Sirotčí centrum při klášteře Kajícné Marie Magdalské. Porodnice. Zvuky vyčerpávajícího porodu. Senzor EKG dramatický pípá.}

 

Jeanne: Sestro Marianne, paní Lesallerová je na hranici vyčerpání. Nemám volat sál?

Marianne: Těžký porod je pokání za dvojnásobný hřích.

 

Lesallerová: Ah… Ahhhh. Áááh…

Senzor: Píííííííp…

 

{Jeanne odbíhá}

 

Marianne: Co jdeš dělat? 

 

Jeanne: {Přes rameno} PITVAT, TY KRŮTO BLAHOSLAVENÁ! (Bez dalšího zdržování snad zachráním aspoň dítě.)

 

Jeanne {s dítětem:} Bůh dá, že bude v pořádku.

 

Marianne: Oznámím tě. Provádět zákrok na mrtvém těle, střepem z láhve, přímo na lůžku, je proti předpisům.

 

Jeanne: Jen si posluž… Bude se jmenovat Ingrid.

 

List 2

 

{Pracovna věřící manažerky.}

 

Matka Terezie: Proč jste jí nedovolila pomoci? Pevná víra a svaté odhodlání vůči kacířce? Tuto prázdnou obhajobu brzy naplníte. Ta žena byla zaslíbena šajchu Násirovi, snad víte, o kom mluvím… Nepředpokládám, že by nás teď čekaly snadné časy.

 

Marianne: Já… lituji toho, ctihodná matko. Unáhlila jsem se. Ale vlastně za to může Jeanne. Mohla se pustit do resuscitace. Na vlastní oči jsem viděla, jak sebou paní Lesallerová pod tím zvráceným ostřím ještě škubala.

 

Matka Terezie: Zde je pitevní protokol. Ubohé Julii námahou pukla srdeční předsíň. Záchrana byla nemožná a dítě by s naprostou jistotou zemřelo. Co se dá dělat. Zlou vůli vám neprokážu a za pochybení učiněné v dobré víře vám mohu udělit jen měsíc půstu. Doufám, že svou chybu posléze napravíte alespoň péčí o tu malou.

 

Marianne: Jistě…

 

List 3

 

{Devátý rok Revoluce. Klášterní kaple, sbor dívek.}

 

Sbor: … Teste davidcum sybilla, quantum tremor est futurus, quando judex est venturus, custa…

 

Ingrid: …quanto judex est VULTURUS…

 

Marianne: DOST! Lesallerová, ty si děláš srandu? O supech určitě nezpíváme. 

 

Ingrid: Ale já to mám v textu! Ukážu vám to.

 

Marianne: Výmluvy mne nezajímají. Máš za pět.

 

Matka Terezie: {Přichází} Copak se děje, sestro Marianne? 

 

Marianne: Jen jsme se trochu poškorpily. Malá Ingrid žertovala s textem.

 

Ingrid: (Proč lžeš, ty zmije na osm.)

 

Matka Terezie: Ach tak.

 

List 4

{Sportovní areál kláštera. V pozadí běží děti, Ingrid s náskokem vpředu.}

 

Jasmine: Ta Lesallerová je neobyčejně zdatná. Ráda bych ji měla ve strážní přípravě.

 

Marianne: Ale ona neuznává žádné autority, všechno jen kazí a sabotuje.

 

Jasmine: (Zvláštní, že si na ni nikdo jiný nestěžuje.) Třeba dosud neměla správnou motivaci. Promluvím s ní.

 

Ingrid: Do stráže? Zápasit, ctít kodex, střílet a jezdit po lese na enduru? Beru!!!

 

List 5

{Dvanáctý rok Revoluce. Klášterní tělocvična.}

 

Jasmine: To byla úžasná rána. Jsi výborná studentka. Ale parádičky a fair play musí zůstat v tělocvičně. Všude jinde nejde o body, ale o život.

 

Ingrid: Ale pravidla jsou důležitá!

 

Jasmine: Jak kdy. Kdyby se ubohá Jeanne řídila pravidly, nebyla bys tu. Zemřela bys v lůně své mrtvé matky.

 

Ingrid: Kdo byla Jeanne?

 

Jasmine: Byla jako ty, neuctivá ke hloupým autoritám. Popravili ji za zradu, když ti byly čtyři. Čerstvě po porážce Násirovy vzpoury ji nějaký dobrák udal, že kontrarevoluci schvaluje.

 

Ingrid: Říkáte to, jako byste s tím nesouhlasila. 

 

Jasmine: Máš pravdu. Protože ať jsou pohané jací chtějí, Revoluce nic dobrého nepřinesla. Jen úpadek a vzestup krys jako…

 

Marianne: Lesallerová! Neflákej se, máš jít s poštou do Svatého Mikuláše. To jsem zvědavá, jak to stihneš.

 

Jasmine: …ona… Ale o tom mlč.

 

Ingrid: Hai.

 

Jasmine: A už běž, ať nemáš problém.

 

Ingrid: Hai. (Proč nemůžu být ve stráži pořád…)

 

List 6, 7

{Třináctý rok Revoluce, březen. Šatna tělocvičny. Ingrid nějak váhá s převlékáním.}

 

Jasmine: Ingrid, ty dnes necvičíš?

 

Ingrid: Převléknu se za chvíli. {Přece sundá hábit, objeví se řada modřin}

 

Klára: Sensei, podívejte!

 

Jasmine: Děvče zlatý, kdo ti to udělal?

 

Ingrid: Kluci ve Svatém Mikuláši. Nalákali mě na létání. Ale nic mi o tom neřekli a než jsem se rozkoukala, tak začali střílet. Chtěla bych jim to oplatit, ale v knihovně jsou jen dětské knížky. Letadélko Káně, nebo Márinka a modrý tryskáč.

 

Jasmine: Dám to kód do středoškolské sekce, ať můžeš na síť. Na stránkách aeroklubu Bergen jsou detailní informace o všem, co se kdy dostalo do vzduchu.

 

Ingrid: Jak to víte?

 

Jasmine: Bratr je dopravní pilot a tvrdí, že tamní veřejný simulátor je lepší, než spousta komerčních.

 

Ingrid: Děkuji!!!

 

List 8

{Knihovna kláštera. Ingrid za studijním panelem.}

 

Ingrid: Paráda. Spitfire IX, Messerschmitt 109G, Lightning i Zero. Jejda!

 

Simone: {vychází ze stínu} Neboj se, sestra Jasmine mi všechno řekla. Marianne se nic nedozví. Ve třetí studovně je neurální spoj, naučíš se i motoriku. Ale nezapomeň, že oficiálně studuješ prokletou řeč impéria.

 

Ingrid: Jde mi to úplně samo. Un, dos, tres, deco, cento. Mí, te, on. Studare et rabotare par betta futura de humanum.

 

Simone: Úžasné. Tak snadno a rychle… Asi bude pravda, co se povídá.

 

Ingrid: Co?

 

Simona: Že jsi dítě uchvatitelova přítele a jeho ženy.

 

Ingrid: No a co? Můj domov je tady.

 

Simona: Volání rodu je silné. Doufám, že se nikdy neobrátíš proti nám.

 

Ingrid: Nebojte… (Leda proti Marianne.)

 

List 9

{Třináctý rok Revoluce, 10. června, 15:47. Před branou Školy a domova sirotků u kláštera Svatého Mikuláše. Ingrid v nevzhledném šatu poslíčků.}

 

Henry: A hele, kdo se nám vrátil. Jdeš si pro novou lekci? Marta říkala, že ty modřinový proužky se všem moc líbily. A jakej to máš fajnovej vohoz? V tom byly předtím brambory?

Ingrid: Helé, nekomentuj, nebo tě do toho na místě převlíknu. Ale do té vaší hračky se klidně posadím zas. Nebojím se.

 

List 10

{Obrazovka monitoru simulátoru.}

 

Kabina 1: Lovec

Kabina 2: Lovec

Kabina 3: Lovec

Kabina 4: Kořist

 

16:15 Start. Výška 3000, Vítr svs 15 uzlů, kupovitá oblačnost. Distance 10 mil.

Lovec 1 – motor 100%, 323 mph

Lovec 2 - motor 100%, 323 mph

Lovec 3 - motor 100%, 323 mph

Kořist. – motor 15%, 60 mph

 

16:22 Kontakt. Výška 4000

Lovec 1 - motor 100%, 310 mph

Lovec 2 – motor 100%, 310 mph

Lovec 3 – motor 100%, 310 mph

Kořist - motor 105%, 340 mph

 

16:23

Lovec 1 – kontakt s křídlem Lovec 3

Lovec 3 – plná srážka s Lovec 2

                  Lovec 2 – roztříštěná hlava

                  Lovec 3 – uhoření v troskách

 

16:25

Kořist – taranuje Lovec 1

              Lovec 1 – uhoření v troskách

              Kořist – úspěšné nouzové přistání

 

{16:30, před kabinami}

Henry: Nezvítězila si. Musela by ses udržet nahoře.

 

Tomáš: {leží na podlaze a skučí}

 

Ingrid: Neboj. To taky bude, až mi příště nastavíte i střelivo.

 

Martin: To příště si teda rozmyslím. Ledaže… To bys nám musela ukázat kozy.

 

Ingrid: Ti hrabe, ne? Nikdy!

 

List 11

{Jasmine pořádá pro Ingrid čajový obřad.}

 

Ingrid: Matka byla vlastně vězeň, že?

 

Jasmine: V podstatě ano. Odkud to víš?

 

Ingrid: Když je Marianne vzteklá, tak moc mluví.

 

Jasmine: S Marianne máš naprostou pravdu. Tvou matku jsem také několikrát hlídala. Vyprávěla mi zvláštní věci. Někdy bych jí skoro věřila, že tam venku opravdu je jiný Bůh. Ale otec arcibiskup říká, že to je jen všeobecně instalovaný mentální ovlivňovač.

 

Ingrid: Ale to znamená, že pokud vstoupíme do říšského prostoru, tak zasáhne i nás a my na misijní cestu zapomeneme.

 

Jasmine: Nevěřím, že bychom na ni kdy vstoupily. Bratr říká, že říšská blokáda je dokonalá a mezihvězdné lodě nikdy mít nebudeme.

 

Ingrid: Hm… A co říkala matka o sobě? Proč se poddala bratrovi? Byli vůbec sourozenci? Měla bych být postižená, nebo hloupá…

 

Jasmine: Ano. Ale nejsi a nemůžeš být. Podle Julie to byla jen vládní propaganda. Kníže se tvým rodičům pomstil za posílání drbů z paláce císaři.

 

Ingrid: Uf, to jsem ráda. Pozor, Marianne!

 

Jasmine: Snad nic neslyšela…

 

Marianne: Lesallerová, kde zas vězíš? Už jsi měla být půl hodiny na cestě. Za trest nedostaneš večeři.

 

Jasmine: Po návratu se stav u mne. Naberu si víc.

 

Ingrid: Děkuji, má sensei.

 

List 12

{Školní třída. Na tabuli stojí: SVATÁ ZEMĚ SE NIKDY NESKLONÍ PŘED POHANSTVÍM}

 

Marianne: {na příchozí holčičku.} Co tu chceš?

 

Holčička: Vojáci zatkli sestru Jasmine za kontrapoluční řeči.

 

Marianne: Konečně…

 

Ingrid: {Vyskočí} Vy jste ji udala. Nenávidím vás!!!

 

Klára: (do sepjatých dlaní) Oh Bože, proč?!?

 

Marianne: Ty se také jednou dočkáš, Lesallerová.

 

{Rozhlas:} Hovoří abatyše. Prosím všechny sestry i schovanky, aby setrvaly ve třídách.

 

List 13

{Ingrid sedí v klášterní zahradě a svírá balíček šatů.}

 

Ingrid: Našla jsem její dres v polici mrtvých. Co se jí stalo?

 

Šokaku: Zastřelili ji, prý na útěku… Pche… Eskorta si dala zastávku v Mikuláši a ona tam požádala o azyl. Ale oni ji rozhodnutím Rady mladších vydali a vojáci se pomstili za pár potlučených nosů. 

 

Ingrid: Zbabělci!

 

Šokaku: Jestli chceš, najdu ti jména soudců a podáš si je na turnaji.

 

Ingrid: Jsou to máčky. Nikdy se až ke mně nedostanou.

 

Šokaku: Tak to nevím. Leda snad najít příležitost, až budeš dospělá.

 

Ingrid: To už budu někde v lágru. V lepším případě. Marianne mě tam dostane, i kdyby se měla kurvit. {Má nápad} Sestro Šokaku, je ukazování nahoty velký hřích?

 

Šokaku: Ne takový, jako udávání nevinných. Proč?

 

Ingrid: Našla jsem cestu, jak je zmlátit do modra!

 

List 14

{Polonahá Ingrid se vystavuje klukům.}

 

Ingrid: Tak se teda koukněte. Ale můžu i přihodit.

 

Henry: Jé… A co?

 

Ingrid: Za doteky chci simulátor nastavovat sama.

 

Tomáš: Jó! Jasně!!!

 

Ingrid: Za lízání a cucání poletím pod jménem jednoho z vás…

 

Martin: Já až tak moc rád nelítám, takže klidně za mne.

 

Ostatní: Ale my to musíme schválit, že?

 

Ingrid: A za neotevřenou tabulku čokolády můžete mít druhou ruku v kalhotách i při tom.

 

Všichni: Já dám dvě!!!

 

{Tabulka nastavení simulátoru. DOVOLENA SKUTEČNÁ VÁŽNÁ ZRANĚNÍ. Uložit: ANO}

 

List 15

{Na nádvoří Svatého Mikuláše}

 

Ingrid: Dobré odpoledne, otče Marku.

 

Marek: Jaké odpoledne? Je skoro večer! Zase jsi mé hochy zdržovala celé hodiny od práce.

 

Ingrid: Já? Né… Trénovali vzdušný boj a já se mohla jen dívat.

 

Marek: To je správné. Pilotáž válečného stroje by žena nikdy nezvládla. V těch hoších získala církev ctnostné a statečné bojovníky. Nyní jdi. Po setmění nesmíš v klášteře setrvávat.

 

Ingrid: (Ha ha…) Taková dlouhá cesta. No, aspoň, že mě zatím nehoní vojáci.

 

Marek: Nebuď drzá. Tvé trenérce se stalo po zásluze. Já první zvedl ruku a za mnou povstal zástup.

 

Ingrid: Vážně? Od teď jsi má jednička, otče Marku. Na seznamu.

 

Marek: Co? (Drzé ženské plémě…)

 

List 16

{V učebně}

 

Simone: Proč jsi tak smutná, Ingrid? Porazila jsi je, poznali strach a bolest.

 

Ingrid: Zhřešila jsem příliš. Abych kluky oblbla, nechala jsem je sáhnout úplně všude. Po chvíli jsem cítila něco zvláštního. Moc se mi to líbilo. A teď…

 

Simone: Dospíváš, tvé tělo se chystá na svůj pravý úkol. Chvíle potěšení k němu patří. A nejsi vysvěcená, nemusíš s tím bojovat.

 

Ingrid: Takže to není hřích?

 

Simone: To víš, že není. Můžeš si pomoct i sama a Mariana si může kecat, co chce.

 

Ingrid: To jsem ráda.

 

Simone: Užívej života, dokud můžeš. Nikdy nevíš… Pozor, cvič, někdo jde.

 

Ingrid: Ano, učitelko. Officer. Waj té arrestad mio? Mi sem citiza imperiana.

 

Marianne: Lesallerová, už toho nech. Kvalifikovala tě usvědčená zrádkyně, s ní jsi ztratila prověření pro svatou misi.

 

Ingrid: V osobním volnu si můžu dělat, co se mi líbí.

 

List 17

 

Císař: Ještě pár týdnů to vydrží. Pak jí poskytnu malou satisfakci a nakonec ji převezme a výchovu dokončí nějaký machr z otcovy generace.

Lord McPherson: Je to úžasná historie a tu dívku jednou rád poznám. Ale nebylo by levnější, implantovat těm povalečům pracovní morálku a poslat je do kolonií?

Císař: Oba jsme potomci Zakladatelovi. Věř tomu, že na mém místě bys nejednal jinak…

---