Vím

Já jsem ty a ty jsi já, jsi sen, který se mi zdá. Teď už to vím. Stejně jako, že bez slunce není stín, že na lásku musí být vždy dva. Teď už vím, že světlo střídá denně tma a o tom také sním. Jsi všude kolem mne jako krajina mých snů, tma a ticho nás zve, pojď, půjdem několik nocí a dnů, krajinou, kde budeme jen my dva, kde hory se nad údolími klenou, sami jako plovoucí ledová kra, bloudící po moři s bílou pěnou. Půjdeme tichou tmou, až sny a pravda v jedno splynou, až vezmeš do dlaně ruku mou a půjdeme spolu pouští stinnou po kotníky v trávě mokré ranní rosou, kde rostou kopretiny až do nebe, kde se nikdo neohání ostrou kosou, kde budeš mít ty mne a já tebe.

---