Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVýběr z: Haiku in English; The First Hundred Years 1
Autor
snake_01
Opět přikládám několik textů z knihy Haiku in English; The First Hundred Years (Norton 2013).
Pokud jde o anglické, především pak americké haiku, je třeba připomenout několik okolností:
1. V šedesátých letech se o haiku začali obecně zajímat autoři zabývající se zenovou meditací, jako G. Snyder a J. Kerouac, jejich pojetí haiku bylo ale posunuté a v mnohém smyslu velmi volné. Kerouac prosazoval myšlenku: sdělit mnoho ve 3 řádcích, přičemž klíčem měla být zenová pointa, které se ovšem podřizoval zbytek textu a další prvky (jako absence lyrického subjektu nebo metafory) byly opomíjeny nebo systematicky nedodržovány.
2. Kerouacovo pojetí haiku je v Americe stále populární.
3. Z různých důvodů v anglickém jazykovém prostředí přistupují velmi volně k rytmizaci 5-7-5. To je zčásti pochopitelné např. díky disproporci v počtu dlouhých jednoslabičných slov (např. through), v důsledku čehož při dodržení formátu 5-7-5 vzniká často tvar nepřiměřeně obsáhlý, a to jak sémanticky, tak graficky.
4. V podstatě nedochází k rozlišování haiku a senrjú, proto i v rámci tohoto výběru (a každého dalšího) budu text, který považuji za senrjú, označovat hvězdičkou (*).
LARSSON
barvy podzimu –
necháme matku lhát
o našem dětství*
KEROUAC
od chození v dešti
mám podrážky bot
čisté
AVIS
telefon
zvoní pouze jednou –
podzimní déšť (*)
ADDIS
tváří v tvář lilii –
roční kluk pozvedá
pěstičku
LILLYOVÁ
sníh za úsvitu –
mrtví zpěváci v nejlepších letech
na rádiu*
SIMPSONOVÁ
fotky jejího otce
v nepřátelské uniformě –
chuť mandlí
FRAMPTONOVÁ
kolikrát ještě
mám ti to opakovat –
padají hvězdy
19 názorů
Larssonův text je hodně hluboký, takový se objeví jen jednou za čas... Taky ho řadím hodně vysoko...
Tohle považuji za velmi zdařilý překlad - na první pohled velmi jednoduché, ale není. Takhle to Ginsberg myslel, prohlásil, napsal a v neposlední řadě také...prožil - zcela určitě :).
Teisane, díky za komentář - s těmi americkými haiku je často problém, že jsou od haiku v pravém slova smyslu hodně vzdálená - viz. tzo citované od Ginsberga - volný překlad:
nabíječ v N.Y.
chlapeček
v San Franciscu
Mám za to, že Ginsberg chápal haiku ještě volněji než Kerouac, osobně mám z této kultury nejradši Ferlinghettiho, který mj. taky psal haiku. A pokud jde o to kusamakurské citované. Tam já osobně mám problém především v tom, že je to postavené na atrakci - sice zdvojené nebo ztrojené atrakti, ale stále na atrakci. Heads of Tails se jednak odakazuje na míru náhody a neurčitost, jednak jazykovým humorem na skutečnou hlavu a ocas červa - a to vše podpořeno grafickým ztvárněním červa - ale ani to podle mě nedělá dobré haiku, ale na druhou stranu já nejsem významná autorita pokud jde o haiku - a (některé) autority to evidentně vidí odlišně.
teisan, do "Kusamakury" jsem v souvislosti s vítězným textem posílala po zvěřejnění výsledků dotaz. Bohužel neodpověděli.
"V podstatě nedochází k rozlišování haiku a senrjú..."
Je zajímavé, že to už dnes snad (skoro) nikde, srovnej oceněná dílka na (rok 2019): The 24th International “Kusamakura” Haiku Competition in Kumamoto a začalo to všechno Shikim (Šikim) a jeho Hototogisu přes Gendai (Gendaj) haiku až po současnost, tj. částečná nebo úplná, každopádně vědomá, úmyslná negace kiga, 575 atd.
Překlady...chůze po tenkém ledě jak pro amatéry tak pro profíky - na budku většinou člověk dostane tak nebo tak od druhé strany. Překlady dobré, průměrné, špatné - např. Issa (Líman vs. Švarcová...Můj Nový rok). Tvůj překlad Kerouaca - neznám originál, zřejmě překládáno řádek po řádku, mám překlady Kerouacových haiku od Prof.PhDr. M.Andričíka (anglo-am. oblast, překlady prózy, poezie, slovíky, antologie beatnické poezie aj.), který toto konkrétní haiku překládal zřejmě jako celek/význam a i když se prakticky nelišíte, má to takové jakési "kulatější":
Podrážky bot
mám čisté
od chození v dešti
jiné jeho překlady Kerouaca...
Jedna za druhou
se moje kočky zastaví
když zahřmí
Tak jsem tady
dvě po obědě
jaký je dneska den?
(...a šup s tím do senrjú :)
V ranní námraze
i kočky
našlapují pomalu
I Ginsberg psal haiku...s tímhle si ovšem ani jeden z překladatelů nedokázali moc poradit (New York slang?)
A hardon in New York,
a boy
in San Francisco.
Takže na závěr jedno z oceněných dílek na Kusamakuře - v původní formě:
tryingtomakeheadortailofanearthworm
TP (za užitečnou práci)
Katko, pořád mám za to, že když řeknu o textu Simpsonové, že je to senrjú, dávám tím čtenáři najevo, že má poslední verš vnímat jako sarkastický dovětek nebo pointu. U tohohle textu mi přijde, že, ačkoliv je sarkasmus možný, omezovat interpretaci na něj by byla škoda s ohledem na čtenáře, a proto (raději) k textu nedávám interpretační klíč, protože mj. i tak zařazení do kategorie senrjú vnímám. U mně pořád převládá senrjú jako lidksá komedie, tzn. svého druhu semantická, ne jen formální nebo motivická kategorie.
Prima aktivita, děkuji za ni.
Už jsme spolu o vnímání rozdílu mezi haiku a senrjú několikrát mluvili. Tady Tě prosím o přiblížení Tvého uvažování nad textem Simpsonové. Považuješ jej za haiku? Moc bych uvítala také uvedení původního znění přeložených textů.
Larsson, Kerouac, Framptonová mě oslovili na několikeré čtení nejvíc.
Díky za zprostředkování, Pavle. Budu se těšit na další.
pořád haiku ... prostě básně:) super super pro mě Larsson a Kerouac - ale každý máme svoje cesty, kudy čteme ... všechny fajn:)
Hm, čím víc se do barev podzimu vžívám, vyplouvají napovrch:-)), nejprve jsem matku měla za matku přírodu, tohle je skutečnou matkou o to hlubší...
Mrtví zpěváci - silné téma, pravdivé, bolestně zimní + zajímavá shoda s autorem z K.Ř.
Vybíráš dobré kousky, budu se vracet.
Goro, je zajímavé, jak se některé motivy naprosto nečekaně objeví na různých místech - například haiku o mrtvých zpěvácích na rádiu napsal kdysi i pan Frolík z Kardašovy Řečice, zároveň bych ani při nejmenším nemyslel na vliv cizího textu, prostě se to tak stane... Mně osobně se velmi líbí jednička - představa stárnouví matky (bazvy podzimu), které milosrdně dovolíme vyprávět příběh našeho života po svém... Ale ta perspektiva posluchače to zároveň vzdaluje od čistého haiku.
Každé má něco zajímavého. Dvojka je nejblíž mé představě přírodního "trampského" haiku. Ze "zenových" lilie - čtyřka. Díky.