Haiku 2019/44

Tohle velmi dobře znám, mnoho cizích zubožených koček k nám přicházívalo... některé zemřít...

tak to je fakt smutný.... no můj příběh je ze včerejšího dne, z návštěvy....koucour asi patří k tomu statku, bylo mi ho líto, nikdy jsem tak zkroušenou kočičí tvář neviděla/ a taky krásně zrzavého /, ale jinak je prý zdravý a noví majitelé mu všechno potravu rozmělňují, prý přijde a odejde.... jo, kocour se má....díky za čtení

To mi připomnělo smutnou historku. Když mí prarodiče z tátovi strany zabrali na Doupovsku statek, ne koupil!!!!Tak s ním získali dvě velmi velmi prý staré Němky. Ony neuměly česky, babička německy. Běhala prý po úřadech, aby jí aspoň lístky na jídlo na ně dali - nic. Takže tam s nimi od roku 45 až do roku 48 Němky žily, nikdo  je nechtěl, babička je i bez lístků na potraviny umřít hlady nenechala. A táta vzpomínal, jak   koukaly na ně, jak hospodaří na jejich statku,  majetku. V tichosti , beze slov. Staré.  Bezzubé. Nikomu nechyběly. 

Kocour se má.