Víra

ZLATOHNĚDÁ...

Když jsme se v pátek loučili,bylo to na několikrát. Předposlední konverzace byla o tom,že jsi se zeptala: Čo víkend? No a já na to co by? Bude! :) A ako ho prežiješ? No jak... V duchu a sám pro sebe odpovídám - osaměle - jako vždy... Bez Tebe,kterou bych tak moc chtěl objímat... A dojímat. A zulíbat. Celou,celučičkou!!! :) Ale nahlas jsem to chtěl odlehčit,a tak jsem to zahrál do vtípku. Kolega Jiří mi říká: Tak konečně páteček,co?! No a já na to - jo Jirko,ale víš co bude za dva dny? Pondělí! Ty jsi takový hajzl,Beny! Nemám tě rád!!! :D Zasmála ses tomu a odešla. Jenže Vesmír tomu chtěl,že jsem šel za váma do kanclu těsně před fajrontem. Jedna kolegyně když mě zmerčila,tak pravila: A ty sas tu vzal kde?! Kdeby - spadla z oblakov!!! A tomu ses smála nejen Ty... Ještě chvilku jsem ze sebe chrlil rádoby vtipná moudra,ale Tebe jsem měl asi jen třicet čísel od sebe,a tak jsem Ti pošeptal: Přeji Ti ten nejdelší a nejkrásnější víkend! (LÁSKO!)

A víkend byl obyčejný a osamělý. Jako vždy. Bez Tebe.

Dnes jsem Tě od rána viděl jen tak letmo a z nezměrné dálky. Byly tři hodiny,a já si říkal: To je ale den?! Dnes za mnou ani nepříjdeš? Má domýšlivost dostala trhlinu... A tolik jsem se Tě chtěl zeptat zdali jsi měla dlouhý a krásný víkend... Jenže... Vesmír ví své! ;) Dostal jsem od šéfa spešl pracovní úkol,a tak jsem se do něho zažral,že jsem ani nevnímal svět. A najenou: Čau Beny! ZLATOHNĚDÁ! Už jsem myslel,že za mnou dnes nepříjdeš! A Ty - Vieš: Kolegyňka zabudla na toto! No jasně... Každá si řešíte to své,a Ty mi JEN TAK! přineseš její zapomenutou zakázku. To mám FUCKT! věřit,že je to náhoda?!?!?! Že mě doopravdy nechceš vidět?!?!?! :) A k tomu mi povíš : Vieš - ja som sa obetovala! Ach Bože!!! Takže Ty jsi Ten Obětní Beránek - novodobý Mesiáš?!?!?! Aneb Nový Ježíš Na Kříži...? Chtěla jsi odejít,ale zadržel jsem Tě: Jsi věřící? Nooo... Nie až tak veľa... No tak - jsi pokřtěná? Áno. Já taky. Do kostela chodíš? Nie... Vieš - ja som to nemala rada. A prečo? Pretože som vždy bola hladná! :D Ta kázání byla tak dlouhá,že jsi z nich dostala hlad... Ach Lásko,jsi tak neskutečná! Kdo by tohle jen dokázal řici?! Ale mám sväté prijímanie a birmovku. Hmmm - tak já jsem jen pokřtěný,a do kostela nechodím... A jaké je Tvé druhé jméno?! Nečekal jsem,že mi odpovíš... Kristína... Řekl jsem Ti - to je krásné!!! Já jsem Josef. Zasmála ses. A pak jsme si řekli - to bude naše tajná šifra! Když řeknu Kristína,a Ty Josef,tak oba budem vědět o čem to je......

A ví vlastně vůbec někdo o čem to ve skutečnosti je?!