Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sechytila máma sojku
Autor
Philogyny
To všechno se stalo.
To odpoledne s námi drncalo auto přes kotáry směr les. Nepravidelně natřepáváni všemi těmi výmoly, kořeny a kameny pro ámen občas proražené duše pickupu.
Chudá, ostražitá zem. Pohraničí někde u zříceniny hradu Zátor.
Jeli jsme zakrmit zvěř. Ostatně, jako skoro každý den v týdnu. Najednou moje oči zachytily zvláštní pohyb. Přistál na cestě.
“Zastav, rychle. “
Vyskočila jsem z auta a rozběhla se.
Poštolka. Mávla křídly a byla pryč.
Na zemi se krčila sojka. Kdo by ji nepoznal.
Ta souhra odstínů. Takové šaty umí navrhnout jenom příroda. Lidé kopírujou. Mimikry. Ti chytřejší možná dokonaleji nanášejí barvy na lež.
Ó, jak dokonalé dílo.
Ale matku přírodu nikdy nepřelstíme.
To ona nakonec nás.
Utíkej, skoč, strhni s sebou kamaráda
šachtou se plíží plyn
harcký kanár
na kolena padá
nikdo nás neučil
do rudy rubat
rubáš
nakonec jen
dlahy
pahýl
úleku
Žernovy ještě ne
Klekla jsem na zem a zašeptala: “To bude dobrý.”
A ona mi odpověděla.
Byla to zvláštní směsice tónů, úlevný vzlyk.
Možná: “Měla jsem strach.”
Dlouho mi ta ptačí řeč zněla hlavou. Vlastně pořád.
...můžu si tě nafotit, prosím...
Opatrně jsem ji podebrala dlaněmi a udělala pár kroků k vysoké trávě.
Najednou vydala bojový pokřik a zmizela v podrostu.
Šok odezněl. Ona byla sojka a já zase jenom člověk.
Na chvíli mě držel zvláštní pocit, že jsem možná jediná v historii, co v dlaních nesla sojku. Toho nepolapitelného strážce lesa.
Na místě činu jsem posbírala ocasní péra. Tři. Moje číslo.
Doma vytáhla z kapsy, pohladila, přidala pro jistotu pusu a přání. Člověk nikdy neví. Otevřela jsem bibli, vytáhla ručně dělaný papír s prolisem pírka a věnováním.
Ta sojčí do něj vklouzlo jako popelčin střevíček.
Vzala jsem do ruky mobil, odeslala zprávu.
Všechno má svůj čas, říkala vždycky babi.
Usmívala se.
35 názorů
pro Musaši
Ano, jsem myslivec. Starám se a taky střílím. Když jsem dělala zbrojní průkaz, byla nejlepší. Ale jenom divočáky. Vysokou ne. :)
Phil,
teď jsi na sebe možná nechtěně prozradila, že jsi myslivec. Mysliveckým hospodářem totiž může být jen myslivec. Staráš se jen o zvěř nebo taky střílíš ? Ale jestli střílíš, tak se neboj, že tím stratíš mé sympatie. Znám pár myslivkyň, které mají plnou stěnu trofejí a jsou to fajn holky.
Philogyny, jsi zkrátka samorost. I mezi svými, to znamená jedné, myslivecké krve.
pro Musaši...
Všechno si načítám. Taky hodně pozoruju a fotím. Na zahradu si vysadila motýlovník. Kolem mne tyhle věci nikoho moc nezajímaj, jsem ráda za ty Vaše příspěvky....
pro revírník
Já se kdysi učila na zkoušky a fascinoval mne tok tetřevů. Doslova.
Napsala takovou malou legrácku a vyhodila ve skupině myslivců. Někdo mne tam napadl, že beru drogy. Jak by tohle mohla napsat....Stáhla jsem se.
Teď, po dlouhé době nakoukla. Mám tam kamaráda, vyhazuje krásné fotky přírody. Najednou mi naskočila fotka blondýny v klobouku se zastřeleným jelenem. Ještě si na něj posadila buldočka. Šly na mne mrákoty. Vzápětí naskočila další a další...pokud možno prsa ven, v ruce pušku a vedle sebe patřičný úlovek. Napsala svůj postřeh. Ta nenávist...nakonec admin vymazal můj příspěvek. Je to jako pořad Chcete mě, ale místo psů a pana Srstky defilujou dámy...taky si myslím své a nejsem sama. Některé dámy to pojaly s humorem a dělaly si legraci...já su moc přímočará. Už je to jedno. Pobavilo. Jsem myslivec sama za sebe. Přihlásila se na kurz mysliveckého hospodáře. Snad ho otevřou. Uvidím. :)
Já ale rozumím spíš motýlům než ptákům. Kdysi jsem dělal zpravodaje ochrany přírody, co se motýlů týče. Letos jsem poprvé v životě sledoval lišaje vinného. Nikam jsem to ale nehlásil. Všechny moje různé průkazky z dob komunismu už totiž dávno propadly.
revírníku,
párkrát se mi poštěstilo, že jsem uviděl opravdu vzácného živočicha. Co se dravců týče, byl to hlavně dřemlík tundrový. Já jsem toho ptáčka ani před tím neznal, takže když jsem ho popisoval ornitologovi, se kterým spolupracuji, řekl mi : tak jak to popisuješ to musel být dřemlík. Pak mi ukázal pár obrázků, které přesně odpovídaly tomu ptáčkovi, co jsem viděl a strašně mi záviděl, že jsem měl to štěstí dravečka spatřit.
Chtěl jsem vlastně namítnout to, co Musaši o sojce a poštolce, ale čtu to až teď, protože jsem celý den chyběl u PC. Velice fandím a děkuji vám oběma za civilizovaný postoj k dravcům. Zkušenost s myslivci mám bohužel úplně jinou, ještě dnes je v mnohých nenávist k dravcům příliš hluboko zakořeněná, zákon nezákon.
pro Musaši
Ano, to jsem se učila na zkoušky. A pak na holuby, těm od strachu pukalo srdce. Budu si to muset nahledat, ať tu nakonec nebájím nesmysly... :)
S jestřáby mám taky svoje zkušenosti. Až v posledních letech se mi poštěstilo vidět je zblízka. Létají těsně nad střechami a samice mají rozpětí křídel jako husa. Za mého dětství a mládí jsem znal jestřába jen jako vycpaninu. Dravci se dřív stříleli docela brutálním způsobem . Lákali se na výra.
pro revírník
....někdy zapomínám dávat avíza...a tak hezký den přeji, pro jistotu... :)
Pro Musaši
Já mám problémy jenom s některými odstíny, hlavně při umělém osvětlení.
Přede dvěma roky si pořídila holuby. Staváky. Bydlíme kousek pod lesem.. Najednou se na střeše stodoly objevil jestřáb. Seděl tam nehnutě a díval se...
Sejmul je všechny, jednoho po druhém. Jednou viděla na vlastní oči. Ten poslední už měl strach i vyletět. Bylo mi jich líto. Vzdala jsem to.
Teď dostanu pořádný dalekohled i pro snímky, moc se těším, co z něj dostanu...
Poštolka má vždy lehce nahnědlý, narezavělý odstín. Vybarvení krahujců je ale velmi pestré. Mohou být celí šedí, nebo mohou mít tmavá záda, někteří samci mohou být i černí se skoro oranžovým břichem. Když se na ně díváš zblízka dalekohledem, vidíš, že každý pták má jiné vybarvení, takže si třeba můžeš i zapamatovat, který jedinec se už pokoušel lovit vrabce u tvého krmítka.
S tou barvoslepostí jsi mě překvapila. Ve škole nás totiž učili, že barvoslepí mohou být jen a pouze muži.
pro Musaši
Já úplně nadskočila, protože přemýšlela nad tím samým. Shodli jsme se s manželem na poštolce. Podle velikosti rozpětí křídel a barvy... Ale ta loví jen drobné ptáky. A možná právě proto sojka přežila. Buď rozhodl okamžik, do kterého jsem vstoupila, nebo si s ní nakonec nevěděla rady. Nemůžu blíže popsat, protože to byl mžik v okamžku. Navíc jsem po tátovi částečně barvoslepá, unikají mi odstíny. Donesu si domů šedé kalhoty a ony jsou nakonec khaki...asi tak. Jak budu mít chvilku, dám foto na rajče. Vložím odkaz.
PS
Je krásná a má chytré oči. :)
A děkuju za přípis. Udělal mi radost.
Dávám tip za zajímavé spojení básně a textu v próze.
Pokud se skutečně pokoušela ulovit sojku poštolka, pak to byl zvláštní případ. Pro poštolku je sojka už příliš velká kořist. Spíše bych to tipoval na větší samici krahujce nebo na samce jestřába. Jak přesně vypadal ten dravec ?
pro Gora
Když jsem psala o té sojce, naskočilo mi, jak manžel studoval VŠB...fáral, aby si přivydělal na studium. Jednou zažil zával. Chytil toho svého starého parťáka za ruku a skočil.
Přežili. Chytlo mu to nohu. Vyfasoval sádru a berle...a pak mne... :)
Děkuju.
Evženie Brambůrková
14. 11. 2019Tak hezky to zahřálo u srdce. :-)
pro Karpatský knihomoľ
...hvězdy mám ráda, jak v noci mrkají, a jak se námrazou mění tvář lesa, příroda je kouzelník... :)
pro revírník
Bylo to tak, jak popisuju. Poštolka vzlétla. Sojka se nehnula. Klekla jsem si na zem a potichu na ni mluvila. Odpověděla mi. Mohlo to být taky: ten hajzl mne sejmul... :) Každopádně mluvila. Kdybys slyšel tu intonaci...nafotila si ji. Pak jsem si řekla, že jestli je v šoku, tak by se moh vrátit. Podebrala ji dlaněmi a nesla na na kraj cesty, tam byl nálet a vysoká tráva. Škoda, že manžel dotyčnou chvíli nenafotil. Pevně věřím, že mne sojka odněkud pozoruje a hlásí... :)
Karpatský knihomoľ
14. 11. 2019/*
Děvče milé, ty jsi tak úsporná, že nevím, co s tím. A přece bych rád věděl: 1./ jak se rýmovala sojka s poštolkou (asi na jednom místě?), 2./ co sojce bylo, že se nechala vzít do ruky a pak stejně odlétla. No ale, kdybych nebyl zbytečně zvědavý, tak čistě po stránce literárně poetické by mi to celé znělo jenom a jenom lahodně. To jo.