Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDnes ráno
Autor
Benetka
Na úvod bych moc rád poděkoval Panu kolegovi bázníkovi jenž je znám pod jménem Sršáň! Snad jen on jediný mi ukazuje věci co sem házím i z druhé strany. Konkrétně třeba musím zmínit jeho komentář u mého zápisu do deníčku s názvem VÍRA. Velectěný Sršáni! Vůbec nemusíš malovat muslima na zeď,ale_! Máš kurva! pravdu!!! Možná si zahrávám s ohněm,a možná že i nastane vše co píšeš... I když...Nikdy jsem nenapsal nic co by nebyla pravda a také nic za co bych se musel stydět. Každopádně ale je asi nefér psát si veřejný deníček a v něm vše co prožívám se ZLATOHNĚDOU aniž by ONA o tom věděla a dala k tomu souhlas... Nebo tak nějak...?
No a tak toto zde je úplně poslední veřejný zápis do deníčku se ZLATOHNĚDOU...
BUDIŽ MI ZEMĚ LEHKÁ...
Vůbec jsem si dnes nebyl jistý tím,jakou že píseň sem vložím. Nabízela se jich spousta. Ale vzhledem k tomu,že to může být jen jedna,tak... :P
Jediná věc která je krom Vesmíru nekonečná,je bolest.
A Láska? To je pouze jedna z fází bolesti... :)
Od pátečního odpoledne skrze celou sobotu až do neděle jsem trpěl bolestí jako... Jako zvíře? No prostě - sedmička vlevo nahoře... :D Jo... Nooo... Nerodil jsem,a ani nikdy nebudu_! Věřím vám,holky,že je to s.v.i.n.s.k.á. bolest,ale kurva! Ty zuby!!! Jo... Mlátil jsem hlívou o zeď. Newim,jestli jsem to někde vyčetl,že jedna bolest vyhání druhou,ale krom oděrek na čele mi to bylo úplně prd platné. Dnes ráno jsem přišel do zaměstnání totálně vyčerpaný z prožité bolesti a taky z absence spánku.
Tak se mi ten VÍKEND hezky pomstil za to,že jsem o něm napsal,že na něj kašlu! :D
Dnes ráno jsi za mnou přišla ZLATOHNĚDÁ,a hned jsem se Ti nějak nezdál. (Ty se mi zdáš furt!:) Neboj - nejenom Tobě... Když jsem se totiž dnes ráno podíval v koupelně do zrcadla,tak... Nooo... To ani nemůžu napsat! (CENZŮRA!) Ale jooo - prostě tak - bylo to nejenom na první pohled patrné,že jsem... Teda že nejsem... Zkrátka... ZOMBIE?!
A čo sa ti stalo? To neřeš,to není důležité. Ale to vieš,že je! Povedz mi,čo sa ti stalo?! Je v tom ženská?! Nooo! Skoro jsem se musel začít smát! Navzdory bolesti! Jo,je v tom ženská - TY!!! :D Ale to jsem Ti samo sebou neřekl nahlas. Namísto toho - Myslíš?! Ja neviem... Povedz mi... Čo ťa trápi...? Bylas neodbytná,a taky... Opět tak NÁDHERNÁ...!!! Nic - prostě jen zub... Jáj! To je mi ĺúto... A prečo si mi nezavolal?!?!?! Dala by som ti klinčekový olejíčok! A kde jsem měl zavolat? Z okna?! Chvilku jsi přemýšlela... Ty nemáš moje číslo? A já - dáváš své číslo kde komu na potkání?! Nie... A chceš moje číslo? Řekl jsem Ti : NE. Já sám ho nechci. Jestli chceš Ty,tak mi ho dej. Odešla jsi,a já se po pár minutách dostal ke svému pracovnímu stolu,a tam skutečně bylo na A4ce napsáno Tvé mobilní telefonní číslo.........
Později odpoledne jsem Ti napsal SMS ve znění: Děkuji za důvěru! :)
Budu se snažit ji nezklamat... Dnes jsi mimojiné zopakovala,že mě máš ráda. Ale proč? Co když jsem totální úchyl a navíc třeba ještě vrah panen...?! No dobře,to se Tě netýká,ale i tak! Co když Ti budu každou noc psát milion zpráv a každý víkend od rána do večera prozvánět...?!
Neboj,nebudu.
A s Pánem Bohem,má ZLATOHNĚDÁ...
MILUJI TĚ.
8 názorů
je to zvláštní, mám pocit, jako bych dočetla knihu, které jsem se nemohla nabažit a ještě váhám ji opravdu zavřít
ja si tu pečiem koláč a rúbem drevo a kŕmim psíky a ty sa v tom istom čase spokojne ( a myslím aj nečakane a trošku smiešne cez telefónne číslo na Aštvorke) prehupuješ do láskového levelu ... vesmír je ÚŽASNÝ ... zub-nezub ... láskaLÁSKAláska