Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlova...Věčnost...Tvář...
Autor
Musaši
V mých věčných verších věčně přežiješ
W. S. - Sonet č.18
VII
Dřív básník s úctou opěvoval jiné
snad milenku leč mecenáše spíš
a věřil že se v čase nerozplynem
Psal pro věčnost prý... Což to pochopíš ?
Dnes "zvěčňujeme" jenom svoje city
Tvé emoce jež verše zachytí
všem tlumočí že - právě tohle jsi ty
za citlivost pak lajky dají ti
ti kteří v sítích internetu loví
co běžný život lidem odpírá
Tvá působivá slova... Ale kdo ví
zda nehledáš jen to co zabírá
to co se jako pravda jenom jeví
Jen slova... Slova... Jeden nikdy neví
VIII
Čím pro básníka kdysi byla tvář ?
Oč mocnějším se musel jevit malíř !
Bard naostřil brk dolil kalamář
proud inkoustu se rázem stránkou valil
do alžbětinsky krásných sonetů
do květnatých a rozbujelých frází
Jak navštívil bys jinou planetu :
jen kde nic tu nic ze kterého mrazí
O milenci se mnoho nedovíš
Byl mladý hezký vznešený - to stačí
Bard klaní se mu jako bohovi
on jenom jest... Zda směje se či mračí
je přece jedno... On je Krasavec
Tvář neznámá leč vášně drásavé
25 názorů
Honzo,
jsem moc rád, že jsi zase tady a vítám tě zpátky. Těší mě, že se ti líbí moje vázané verše. Zveřejnil jsem tady jednu sonetovou sbírku, dokončil jsem ji minulý měsíc, takže si ji můžeš přečíst celou, budeš - li mít zájem.
Za dobu, cos tu nebyl, se Písmák hodně proměnil. Ale to poznáš sám.
Vesuvanko,
vždycky mě potěší, když někdo najde nějakou moji starší básničku a básnička se líbí. Moc děkuji.
Musaši, hlásím návrat po více, než půl roce a koukám, spíš čumím, promiň, že tvé básně nabraly emoce a výraz i formu. Sonety jsou skvělé. Přeji ti hodně sil, elánu i tvůrčí invence. Honza
Štírko,
díky. Zkouším, jaké možnosti mi bude skýtat anglický sonet, když ho přizpůsobím nejen dnešní době , ale taky své vlastní situaci na Písmáku. O sobě, o Litartsovi a o dalších militantních staromilcích teď píšu v sonetovém příspěvku "Svatá válka".
Fialko,
moc děkuji. V dalších sonetech jsem se pokusil o satiru. Od sonetku č. XV až do sonetku XXI to bude satira, nebo spíš autosatira. Jsem zvědavý , jestli to čtenáře bude zajímat. Ale i to je "klasika". Takový Shakespeare byl desetkrát ostřejší satirik než já.
Umíš velice působivě zacházet se slovy. Poskládat myšlenky a najít správné rýmy. A navíc – znáš teorii a umíš používat pravidla. Líbí se mi prvý sonet.
Silene,
včera jsem se nechal strhnout svou povahou a napsal jsem ti hned dva sonety jako odpověď na tvou Vádu. Přiznávám, že to byly dost militantní básničky a že když jsem je dopsal, měl jsem škodolibou radost, že jsou(možná) lepší, než ta tvoje. Pak jsem ale zabrzdil. Co by zase zveřejnění těch mých básniček vyvolalo ? Jen další kolo zbrojení. Tisíckrát si můžeme vzájemně říkat, že bojujeme jen ostrými jazýčky, že je to všechno přece jen legrace. Je a není. Nějaká negativní energie v těch duelech vždycky je a já jsem si dal závazek, že už tady do žádných personálních konfliktů nepůjdu. Ty básničky jsem raději vytrhl ze sešitu a hodil do koše. Jsem rád, že jsi tady a vždyky si rád přečtu tvé názory třeba i ve formě satirické básničky. Svojí básničkou už na ně ale odpovídat nebudu.
Sil,
teď právě se pod Androgynem pokouším s Radovanem rozpoutat intelektuální debatu na téma "duše a tělo". Dnes je taková situace, že když si mám vzpomenout na nějakého místního intoše nebo intošku, napadneš mě ihned ty. Takže : co myslíš - jsou vůbec témata tělo nebo tělesná láska vhodná pro "vysoké umění" ?
Já sice stále píšu a vkládám, ale pouze v tichém ústraní jen na svou autorskou stránku. V listopadu jsem byl jako obvykle v posledních měsících zase neúspěšný, takže jsem kromě pěti přidělených míst na panelu nezískal žádná prémiová. Co jiného tedy grafomanovi na Písmáku zbývá než jen kupit texty ve hřbitovním šeru své autorské stránky a doufat, že si jich všimnou občas alespoň skalní milovníci volného verše? A to se také stalo a já jsem za to rád. Tebe, Silene také zahrnuji mezi milovníky vázaného verše a nedá se vyloučit, že náš počet může časem i růst. Zatím jsem ale smířen s tím, že už nejsem popový básník jako kdysi, ale věnuji se(velmi) menšinovému žánru. Ale i my menšináři máme právo na písmácký azyl a kulturní vyžití na tomto webu.
(Mušku, za to, že stále píšeš a vkládáš, posílám spodka do hry, aniž bych sama zakládala zbytečně účelový nick pro takovou legraci, a těším se na další i všechnu dočtenou.)
Diano,
tys na mě vždycky byla až moc hodná. Ano - mám tady pár příznivců, kterým se moje vázané psaní líbí, ale teprv uvidím, co to s lidmi udělá, až budu půl roku psát jenom sonety. Celkem si moc neumím představit, že by to mohlo půl roku bavit víc lidí než tak pět.
Já dokonce v neoklasicismus doufám! Tvé sonety se mi velice líbí. Také jsem si všimla "bard vs. lajky", ale přišlo mi to zajímavé, pikantní.***
Tak za uznalé hmmmm děkuji dvojnásobně. Já sám jsem ale ze svých sonetů spíš rozpačitý. Zdá se, že nejúspěšnější z téhle várky bude Gerda a ta se z celku dost vymyká.
Karpatský knihomoľ
21. 11. 2019myslím, že sonet sa dobre znáša aj so súčasným jazykom, civilnejší prejav je asi lepšia cesta ako archaizmi i v takej vznešenej forme
Andělko,
Hilského nám mnohé národy závidí. Jen v málokterém evropském jazyce jsou všechna Shakespearova dramata přeložena a v jistém smyslu modernizována jediným autorem, takže se dají dobře hrát a nepůsobí tak archaicky jako původní anglické texty ze šestnáctého a sedmnáctého století. - W.S. sonety ale u nás překládal kde kdo. To je jakási česká národní mánie - překládat W.S. Sonety a Poeova Havrana. Já volím Hilského překlady proto, že jsou asi nejblíže originálu.
Děkuji, Knihomole. A co si o tom kontrastu myslíš ? Je to únosné, nebo je to příliš bláznivé ? ... Mnohé z toho, co píšu , se mi zdá už docela přes čáru, ale proto jsem tady. Potřebuji zpětnou vazbu od čtenářů.
Karpatský knihomoľ
21. 11. 2019Sonety lahôdka. Upútal ma ten kontrast niektorých slov, napr. bard vs lajky.
per_zay, děkuji za rozpačitý tip. Taky jsem sám ze sebe občas rozpačitý.
Safiáne,
moc děkuji za kritiku. Pokouším se zjistit, jestli by u nás mohl mít nějaký "neoklasicismus" vůbec šanci. Samozřejmě jde ale o to, jestli zrovna já jsem schopný něco takového psát. Žádné velké iluze už o sobě nemám. Musel jsem to ale zkusit.