Monolog k obsesi

Posouvala jsi hranice tak dlouho, až jsme se ocitli na samém okraji světa. 

A víš co?

Mám tě dost. 

Už se nepohnu ani o milimetr. 

Prostě tě už nebudu poslouchat. 

Zašla jsi příliš daleko. 

Je na čase se s tebou rozloučit. 

Nechápu, proč jsem se nechal tak dlouho omezovat, ale teď končím. 

Pouštím všechno, co se tě týká.  

Nikam jsme to spolu nedotáhli. 

Nic se nestalo, když jsem tě neposlechl. 

Trvalo dlouho přiznat si, že nedokážu ovlivnit okolní faktory. 

Trvalo dlouho přiznat si, že je život nepředvídatelný a není v mých silách některým věcem předejít. 

Stále se bojím a budu se bát, ale bez tebe. 

Už tě nepřiživím jedinou myšlenkou. 

Byl jsem na tobě závislý, ale léčím se a asi to nikdy nebude 100% ok, ale to nevadí. 

V životě se musí bojovat a já budu bojovat, dokud mi budou stačit síly.