Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDíky za lidské teplo
Autor
bixley
Když odešel do nebe můj milovaný pejsek, samozřejmě jsem se s tím svěřila lidem, kteří s ním přišli do kontaktu.
Hned poté, co se to stalo, jsem volala příbuzným a několika kamarádkám. "Měl s tebou krásný život," utěšovala mě jedna z nich.
Z dalších lidí byla první na řadě paní chovatelka, která mi papírového pražského krysaříka prodala. Na mou zprávu, že pejsek zahynul zuby honáckého psa, reagovala velmi smutně, přestože díky chovné stanici je na zprávy o skonech psů víc zvyklá. "Takový milý pejsek to byl a takový ho potkal krutý konec," napsala.
Další byla majitelka penzionu v Kájově u Českého Krumlova, kde jsem byla před dvěma roky asi týden s kamarádkou na dovolené. Podařilo se mi tam spadnout ze schodů tak nešťastně, že jsem strávila dalších čtrnáct dní v českobudějovické nemocnici. Pejsek byl celou dobu u nich a jejich dvanáctiletý synek Martin si ho tak oblíbil, že mu posléze museli pořídit krysařičku jménem Doubravka. Majitelka penzionu napsala: "Pláčeme pro Evženka, úplně nám změnil život."
Dva dny nato jsem šla do Domova seniorů v pražských Vysočanech, kam jsem se svým Evženkem chodila pomáhat při procházkách. Tlačila jsem vždy na vozíku někoho, kdo už nemohl chodit. Pejska všichni milovali a hladili ho. Paní recepční mu dávala dobré psí piškotky. Když mě uviděli bez pejska, ptali se, kde ho mám. Sdělila jsem jim smutnou zprávu. Paní recepční se div nerozplakala a láskyplně mě objala. Také sociální pracovnice z toho byly v šoku.
Večer téhož dne jsem šla na autorské čtení do Dobré trafiky. I na tyto akce jsem poslední rok Evženka brala. Petula Heinriche, moderátorka autorských čtení, se konverzačně zeptala "Kde máte trhače?" a předpokládala, že se doví, že jsem ho dnes nechala doma. Bohužel jsem jí musela říct, jak se věci mají. Úplně ztuhla. I Martin Zborník odpověděl zdrceně: "Takovej milej a chytrej pejsek." Jedna z účastnic dodala: "Ještě že jsem si ho minule pohladila."
Byla jsem až překvapena, v kolika lidech to malé zvířátko zanechalo citovou stopu. To vše se propojilo se soucitnými reakcemi zde na Písmáku.
Zažila jsem několik dní lidského tepla. Díky za ně.
16 názorů
blacksabbath
13. 02. 2021......................................*/*********************
Díky za tipy, Čudlo a aleši.
To víš, Kočkodane, Evža šířil teplo a porozumění.
Ireno, Evži, díky, mile mě to od těch lidí překvapilo, tak jsem se rozhodla ukázat, že jsou na světě hodní lidi a není jich málo.
Zvedavec, moc děkuju.
TIP nielen za Tvoje dielo,
ale aj za ľudské teplo, ktoré sme mohli spoznať z opísaného konania cudzích ľudí, ale aj z Tvojho
Renato, podařilo se ti propojit osobní postesknutí nad odchodem pejska s širokým okruhem milých reakcí okolí - vzpomínek na tvého nerozlučného "parťáka", a to je vzácná kombinace.
Směrem k prosincovému adventnímu námětu je to víc než povzbudivé...
Evženie Brambůrková
15. 12. 2019Je dobře, že lidé dokáží mít někoho rádi.
I když je to nemožné – jako kdybych z dílka cítil trochu toho příjemného Evžíkova psího tepla...
Na tomhle příběhu je krásné, že ti pejsek přinesl milé zážitky vlastně i po své smrti... A jinak mám pocit, že jsi hodně dobrej člověk, Renato.