Občanský průkaz

Toť otázka. Co jsem vlastně já? Ten malej ječící raneček na fotce z porodnice, to na fotce v O.P., nebo ta stařenka na parte?

Ahoj opičáku, ono to má prostý důvod, když nezatrhnu že nechci použít původní formátování, tak mi to slije původně rozčleněný text do jednoho patvaru. Můžu to příště zkusit nechat nezatiklé, uvidíme :-)

Díky Dášo. Ale nemohla bys přece jen nějak změnit vzorec chování při vylepování nových dílek na Písmoně? Ušetřila by sis i mravenčí práci s dalším posíláním textu mé opičí maličkosti. Mně to prostě vrtá v mozkovně, proč to nyní nevidím, když jsem to dřív viděl. No, možná se přece jen nechceš vzdát toho jiného zadávání. Ale už přestanu mudrovat a bručet.

Jo, ještě podotknu, že moje sestra přesýpací hodinky měla (a snad stále někde má), ovšem bez pilného hmyzu.

Hm, já to beru tak, že stárneme, ale vzorce našeho chování se opakují. Vynořují se situace a člověk si říká, kruci, tady už jsem (tolikrát) byl. Je těžké ze sebe vyrůst, stárneme nevyhnutně.

Díky za zastavení :-)

Tečou a vrací se. Takže vlastně nestárneme

To jsem ráda, Alegno :-)

Musaši, přesýpací hodiny s mravenci jsou i moje oblíbenná část. Díky :-)

ráda jsem si přečetla

Ti mravenci v přesýpacích hodinách, kteří se vracejí po stěnách, to je zajímavý obraz.

Leráčku, tobě nic neunikne. Jsem ráda, že chytáš :-)

Evženie, protože slečna má oseděné pozadí :-)

Díky, žes přišla.

Benetko, našel ses? bezva :-)

Ahoj Kočkodánku, tady máš ten můj

občanský průkaz. Vstřícný smajlík.

Vrásky spoluviny. Dvě slova a tolik oslovnosti*

Jsi ulítlá, ale má tenata připravená.

Tak já si jako op budu představovat, o čem tak asi tvůj OP byl...

Dumám, zda v tom odrazu jsem to já. Vždyť si připadám dost zachovalá!!!

Proč mi tedy ta slečna uvolňuje místo!?!?