Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDrzej spratek
Autor
netWoor
Slunce, jak ňákej drzej spratek,
dere se oknem do pokoje.
V myšlenkách jako dycky zmatek,
v barvě černého stejnokroje,
a v hlavě tisíc permoníků
co připomínaj krušný rána.
Na láhvi jako na pomníku,
je jméno nějakého pána,
s ním trávím dlouhé noční chvíle,
s ním vyprávím si o bolesti.
On mlčí. A já ledabyle,
v odkazu jeho hledám štěstí
a nacházím. Až na ty rána.
Když oči v opuchlinách mizí.
Já vím, dávno mi zvoní hrana,
zrcadlo je mi televizí,
a zatímco do očí bodá,
ten jak už jsem řek - drzej spratek,
Jim Beam mi znovu ruku podá,
za zvuku šroubování zátek....
9 názorů
Bývá to celkem v pořádku,
když muž nahlédne pod zátku,
však často příliš snadno
brzy dohlédne na dno.
Na hlavu si sypal popel,
co ale náhoda nechtěla,
kýchnul, z nosu vylít sopel,
vstal jako Fénix z popela.
Večer měl společnost Johnnieho Walkera,
moc kapek pusa (hrdlo) spolkla,
při ranním nákuku do mirroru
málo se podobal lidskému tvoru.
Pak na svoji hlavu si sypal popel
a zastřeným hlasem už skoro chroptěl:
Proč jsem spíš nečet, trdlo, Wolkera…
:))) tak to je asi vrchol hodnocení :)) sem si říkal, že nemůžu furt posílat jen vtípky, tak i něco depresivního :))))
V společnosti Jacka, Jima
nálada je vždycky prima,
skvělý je však večer,
jen dokud to teče.
pro netWoora:
hrozně rád bych na tom něco našel, ale je to fakt dobrý (bezva rytmus) :-))
Za to, že muž se nepoznává,
zas může nejspíš ňáká .... bůůů,
neb muž se nesmí halit brekem,
alkohol je mu hloupým lékem ...
Když v zrcadle tvoje tvář mizí
a je tam skoro někdo cizí,
není to vůbec tvoje vina,
to zavinila kocovina-