Myšlenkové mapy

Pokud jste tím sterilním robo-čtenářem myslela mě, tak jste se trefila právě do opaku. Jsme tu v prostoru amatérské tvorby, ale mnohému zde jistě jde i to, psát básně na vyšší úrovni. K tomu ta soutěživost směřuje.

souhlas s Gorou, úsměv nad mistrem Litartsem

Ovšem, snažila jsem se a zpucunk i po roce a půl přijímám. Ale stále tu jsme v prostoru amatérské tvorby. A primárně se nesoustředím na sterilní robo-čtenáře.

Proto cílem uměleckého záznamu je emotivní a myšlenkové zobecnění obsahu.

Díky za čeření vrstevnic. Jistě, to se stává, že z aktuální emoce se píše snadno. A po čase původně zaznamenaný reliéf neodpovídá realitě/čtenáři v jiném rozpoložení nepřipadá věrohodný.

Myšlenkové mapy mělké, popisně banální; závěr vyznívá, vzhledem k předchozímu obsahu, naivně. Navíc takové psaní je velmi snadné, laciné.

Dravců je v dnešní době hodně , hodně ...

Dost souzním s kritikou Gory a souhlasím, že tápání k životu patří  :-)

teď to čtu podruhý - úplně na závěr mě napadl ještě jeden dodatečný verš - ale s ním by mi text seděl víc - i ve vztahu k názvu - ale neřeknu jaký - aby to nevyznělo - ře přepisuji

doslova nahuštěno tématy, obsahem, ... prostě povedenou poezií, která si říká po prozkoumání

Fajn

hezký počtení :-)

Tato mě vcelku minula. Navíc druhá a poslední strofa mi připadá jako docela klišé.

dobrý, taková příodní lyryka volného dne

Já to už někde četla, když se mi něco líbí, tak si pamatuju...ale nemůžu si vzpomenout, kde...

fajn napísane. páčilo sa *

takový obyčejně neobyčejný den - ženy, matky, partnerky - a zítra, zítra bude zase úplně jiný :c) líbilo se mi Tě číst. *

Když se máma nebo i táta každý den setkává s dětskou představivostí, naučí se vnímat svět dětskýma očima, nebo se možná jenom rozvzpomene na to, jak sám v dětsví prožíval den mezi představami a sny .Kolem těch nejvšednějších věcí se zase zrodí příběhy, ty temné i ty plné světla.

krásná

Děkuji. Báseň vyvěrá z reality mé ženské/mateřské zkušenosti dodatečného studentského života, tápání k tomu patří :-)

Hutná miniatura kloubí více rovin - mateřství, roční období, emoce, nepostrádá dynamiku... začátek a vše až k poslední strofě /podle mne/ skvělé, poslední jako by trochu tápala ve výrazu...

Mám ráda tvoji ženskou poezii, vyrůstající z reality denního života.