Vzkaz pro Světlanu Sergejevnu M.

Jsem po roce opět doma. Mám železnou představivost. Rok strávený na klinice mnou nijak zvlášť neotřásl. Mám hodně práce. Hodně štěstí. Hodně zdraví. Originál smlouvy o vypovězení životních povinností nosím v kapse a kopii mám v prádelníku. Myslím, tedy jsem svůj vlastní exemplář, první prototyp zuřivé sebetvorby. Mám rád mladé. Nechci být ale mladý. V mém těle je příliš opravdového, co stvořil ten nahoře, ale i příliš myšleného nebo smyšleného, které jsem stvořil já. Kdysi jsem napsal báseň o vápníku na čajové misce, o čápovi ve vaně a o čepici se dvěma ušima. Vidím se mizet, ale přece se stydím tváří v tvář věčnosti. Kolem jde smrtka a batole vybírá výkupné. Nabízíme také aktuální počasí v minulých letech. Čínský horoskop v roce hašiše a trávy, klaníme se teleti, jindy je krysa, tygr nebo drak. Posílám pusu a těším se na tebe, tak jsem se ani nedozvěděl o zmaru, který nosí ve svém srdci žulová konkubína. Konjunkce Marsu a Venuše ve třetím baráku je jako obvykle pozoruhodná. Ale teď už se vážně loučím se životem. Dýchám jen do sklípků, dýchám do zásoby. Můj telefon je stále aktuální. Pokud by to bylo možné, aby ses mi ozvala, neváhej tak učinit ještě dnes. Ze záhrobí tvého ňadra vykukuje vydří hlava, jsi lvice, ale já už fakt pro teď končím na oprátce světa, znám vše, ale ne podle projevu, spíš podle náhody srážky se mnou. Fajn a pozdravuj všechny ty věci. V noci jsem se na tebe díval, jak spíš, ráno jsi byla celá pryč a já už nebyl. Konečně sám sebou, konečně se sebou zajedno. Tvůj i svůj kapesník jsem nechal pod rohoží. Loupák v duchně a kočku ve skříni. V lednici máš nudle, nezapomeň si je ohřát.