Smrt

annnie, docenil, a zvyklat se nenechám, to je zdání:). Docela často se mi stává, že co si myslím, že je dobré, naráží to na odpor. Už jsem otrlý. A jsem moc rád, že ty to vidíš přesně jako já.

V dnešní společnosti je smrt jednoznačně v protisměru. Ale nemotorná je jen zdánlivě. Mám pocit, žes možná ani sám nedocenil, jak výstižně jsi to tady sdělil. Nenechávej se tak snadno zviklat komenty jiných! (Ani tím mým :) ) Výbornej pohyblivej obraz.

Hezkej den a tip a.

Lakrove, děkuju. To mě jen tak napadlo.

elína m., máš pravdu, mohlo by se přidat. Ale asi by to bylo zbytečné, přibylo by jen slovo vyjádřené už v názvu.

já bych možná napsala. Kdosi se potlouká po dálnici...

Bohužel ne.

Možná, že smrt je opravdu někdy taková loutka Osudu, marioneta na nitích předem připravených událostí. Sled událostí ale není předem jednoznačně dán. O tom je mnoho scifi románů a filmů, třeba film Déjá Vu z roku 2006 s Denzelem Washingtonem. Viděl jsi ten film ?

Pro vysvětlení, původně místo loutky byla prostitutka, s tou chůzí, tak nevím.

Musaši, děkuji moc. Nečekal jsem, že to v někom vyvolá obraz děje. Právě tak jsem si to představoval. Pokud jde o tu smrt, tak se mi zdá, že se právě ona jen tak potlouká z místa na místo a čeká na své oběti. A vlastně se zároveň i potácí, tak to tam ještě dodám, dík.

Možná bych nahradil slovo " potlouká se ", které mi připadá docela nevhodné, slovem " potácí se ".    Jinak si myslím tohle s patosem nemá nic společného.   ...Smrt toho, kdo bude přejet může být stejně hrozivá a strašidelná jako osud toho, kdo někoho přejede, proto já ten krátký textík vnímám dvojznačně.

Velice zajímavá miniatura, moc se mi líbí. Vyvolává to ve mně filmový obraz : hustě lije, je noc a světla aut kloužou po shrbené postavě v kapuci, která se v protisměru potácí na kraji dálnice...   Tip.

Jinak děkuju všem, berte to jako chvilkovou představu, nic víc:).

Mandragoro1, když zaútočí tak už většinou nic nejede. 

je to divný

Nezlobte na mě, ale kdyby jsi na ty dálnici stal ty, tak by mi to vůbec nevadilo

Smrt patří ke koloběhu života, jen ji lidé vytěsňují, jako by nebyla...

Asi tuším, Karle, cos chtěl vyjádřit, škoda, že tady není ta první verze, abych byla víc v obraze... když myšlenku zbavíš patosu, nahradíš "ohraná" slova - možná vznikne něco zajímavého...

Momentálně se potlouká po Wuchanu... 

Ne, je to docela zajímavá metafora. T.

čožejaviem - podľa mňa to tu má miesto podobne, ako všetko to ostatné, čo tu nachádzam

a teda - je na tom niečo - a nie je to "sranda"

hanbím sa priznať, že minule som v protismere bola na chvíľu ja  - i keď nie na diaľnici

Zbora a Philogyny, jen tak mě to napadlo, máte pravdu, nepatří to sem. Unáhlil jsem se.

povzdech

Promiň, tohle je patos jak prase a nějak k němu v textu chybí odůvodnění.