Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLabutí
Autor
mirek
Na šíji téměř labutí,
tak hebkou a přízračně bledou,
nehtem vzkaz jemně škrábu Ti,
že možná vůbec nedojedou,
prsty, jež v divém pětispřeží,
vzhůru od úbočí Tvých hlezen
dál nespoutaně tryskem běží
do míst, kam vstup je zapovězen.
14 názorů
Provázanost veršů tomuto věčném námětu, ale také jejich stručnost dodává básní noblesu a zvuk trylku
My s pěticí svou taky rádi tam vlezem,
leč na googlu nic neví, o úbočí hlezen !
Dávám tip
Marcela.K.
02. 02. 2020No prakvoční...to si snad ani nejde představit :-))
Pěkné, takové miloučké. Pro tuto milostnou hravost mám vcelku dost slabost. Všechno dobré - pouze slovo "hlezen" mi zvukově neladí, přijde tvrdé. I když anatomicky absolutně v pořádku:) To jen pro vysvětlení, že jsem již několikrát nakoukla a až teď jsem se ze sebou dohodla, jak k textu přistupovat.
Díky moc všem...takto hromadně, abych omezil uhlíkovou stopu ;-)
netwoor...není...i když se to tak opravdu může zdát :-)), je to úmyslně, 4. pád, na koho, co škrábu
říkal jsem si, takové zvláštní, tajemné a furt jsem nevěděl proč. A bude to tim druhým řádkem. Neni blbě "vyskloňovanej"? :)))) ale supr
Marcela.K.
02. 02. 2020Milá babičko - tečka...posílám ti křečka - tečka....
To když se z labutí šíje stane prakvočna ;-)
Běžím sem, abych tady nechal vzkaz o tom, že se mi tvoje dílko líbilo.