Na dohled II

Jamardi,

problém je ale v tom, že některým básním rozumět lze a jiným rozumět nelze. Mnozí básníci mají nesrozumitelnost tak nějak v programu. Je to stejné jako když ti abstraktní malíř řekne: ale tomu obrazu nemůžeš rozumět, musíš ho cítit. Je to jako když hraje hudba. Taky jí nemusíš rozumět, buď jsi a nebo nejsi schopná ji cítit. Říká něco tvému nitru, aniž by to rozum chápal. V někom vyvolá abstraktní obraz, abstraktní hudba nebo abstraktní báseň emoce, v jiném ne. Já si ale myslím, že báseň, jejíž obsah je jednoznačný a tudíž ji lze dešifrovat je cennější než báseň, která je nesrozumitelná a vlastně obsah nemá. Jsem s tímto názorem tady na Písmáku osamocená a mnozí mě kvůli tomuto názoru nesnášejí.

To je dobrý nápad. Člověk si tak může zlepšit svoje vyjadřovací schopnosti, když se pokusí změnit svůj styl podle určitého vzoru. Co se týče poezie, já jsem ve svém životě nejčastěji četla básničky pro děti a je to i myslím vidět na mém vyjadřování. Ale také potřebuju, abych básni rozuměla, aby měla pro mě jasný obsah. Proto některé typy básní nečtu.

Jamardi,

se mnou je to jinak. Já už roky čtu jen odbornou literaturu a poezii. Když čtu nějakou sbírku, vždycky se pokouším napsat pár básní podobným způsobem jako autor, který se mi líbí, a doufám, že toho pak ve mně z četby více zůstane.

Děkuji za zájem a za kritiku.

Když dočtu pěknou knihu, mívám takovou chvilku, kdy si představuji, že sama vyprávím nějaký příběh. Jenže od představy ke skutku je dlouhá cesta :)

Líbí se mi, jak jsi to napsala.

Elíno, omlouvám se, básni jsem porozuměla přesně jak vysvětluješ, jen mě napadlo zeptat se právě na tu Tvou krajinu, to jsem ale neměla, to sem nepatří, prosím, ještě jednou se omlouvám...

Hezký večer :-)

Helen,

v té básni vůbec nejde o to, jak vypadá má krajina. V té básni se píše o tom, že každý má svou vlastní krajinu a tu by si měl namalovat hlavně sám pro sebe. Snažím se, aby mé básně byly maximálně obecné a co nejméně osobní. 

A jaká ta Tvá krajina vlastně je, jak vypadá?

Pěkná báseň, s otevřeným závěrem, každému dle jeho představivosti... :-)

atkij,

je to vlastně báseň o inspiraci. Myslím, že bez inspirace se nikdo z nás neobejde.

Philogyny,

já bych ale chtěla čas od času svoje slova změnit. Zítra se na Písmáku objeví můj text Po výbuchu. Ten bude asi dost jiný než moje ostatní básně a tak jsem dost zvědavá, co na něj řekneš třeba ty.

Alegno,

jsem ráda, že se stáváš mojí stálou čtenářkou a děkuji za přízeň.

vesuvanko,

ty maluješ a možná proto tě ta poslední sloka oslovila. Mně zbývá si všechny svoje krajiny namalovat jenom slovy.

Kočkodane,

to ano. V takovém případě je ale lepší tlustou knihu zaklapnout a už ji neotvírat. Při četbě špatných knih ale člověk nemá nadějné vize, které by viděl přes cihly.

vikosi,

jsem ráda, že se ti to líbilo.

Na každé další čtení jsem básní blíž. Na nic si nehraje. Možná mě na první čtení ani nezaujala. Dnes vidím i svůj obraz. A za něj díky. 

Mám ráda Tvoje slova, jsou jiná než ta ostatní. Jako bych je už jednou četla. Nevím, proč to tak je. Nikdo nevíme...

***

Báseň mě oslovila, obzvláště poslední sloka :-))) TIP

V prípade nekterých knih dá cloveku zírání do steny mozná i víc… ;-)