báseň z prozaického textu

Jiné holky chodily z kavárny

           do kavárny

obcházely stoly

           víc slova ani nedovolí

           vypovědět během několika vět

sebraly nějaký ten zapomenutý cukr

           toť obraz bolestivých muk

zmetek midinetek zmítaný bolestí

           z působivosti a opilosti

smály se s číšníky

a s tázavým výrazem (využití psychologiky)

           s výrazem mlčenlivé nabídky

tvořily tělem náboj této povídky

           upřeně pohlížely na opozdilé

                                  hosty

nejspíše opilé nejspíše k jejich nelibosti

E. Zola