dřevem a kovem

Dekuju, fusky. :) 

Rozhodně nemlc . Zkusím to ještě dopsat.  Třeba tam něco bude ještě - je fakt,  Že jsem asi celou dobu zůstala u "jenom" otevření se.

Ten text je vlastně paradoxní.

Chtělo to být o fyzickém vjemu který de fakto zničí  moznost ridit si život a počínání hlavou (racionalitou), ale zárověň svůj význam váhu sílu získává jen skrze pozornost.  

Asi to fakt ještě rozepisu. Je tam toho víc. Mj. skrytá bohatství nitra  A vztah lyrickeho subjektu k hmatovym počitkum. :) 

Mandragoro, především je super, ze se dovedes takto rozhovorit a naprosto souhlasím, ze napsat dobrou vašem je hodně těžká věc. Takže Tvé podněty beru jako velmi relevantní a děkuju za ne.

Tím spíš mě  přivádí k nadšení, ze chceš od toho textu víc a že p opisujes jak by sis to víc představoval konkrétně. Cítím se jako když stojím na hraně Tvého prostoru díky tomu (a díky za básní - jako impulsu)

Mohu na Tvá slova reagovat buď jedině mlčením, protože jsi řekl něco podstatného, co se mi příčí zaplacat,  anebo můžu ještě nabídnout svůj záměr.

Který ale nemohl proniknout do Tebe. A moc se mi libi, ze po mne chces, abych pokrocila od sveho zpusobu. Aspon o kousek.

:) to konečné slovo bylo asi fakt rušivé, takhle je lepší - a oči měkčí :) čtu tě

Tak se mi to uleželo, posílám avi komentujícím a tipařům, že pozměňuji.. pardon za spamík :)

:D

Jsem samuraj prostě. Určitou částí rozhodně. V jiném vesmíru. :) díky lawenderr. 

Může být, law.  :) 

Platí. Jaj radost! 

pořád kolem ní kroužím, protože ... poezie:) Teda určitě ta střední část - od těla po meze ... ten úvod a doslov nedokážu překousat, moje chyba :) hlava odmítá rudé perly a poetické násilí kosama na lidech - neříkám, že je to špatně, měj si své kosy, jestliže platí na hady ... :) a palec ode mě

Mandragora1 - moc díky za obšírnější vyjádření a vážím si tedy řekněme shovívavého tipu :)

je to horká jehla . chtěla jsem být zbrklá tentokrát. a potěšilo mě, že ke mně po dlouhé době přišly silnějí obrazy (v té krvi jako perly se úplně utápím, haha :D )Díky moc i ostatním, včetně tipujících

Zdenek17 - tož moje básně jsou takřka bezvýhradně o nejpragmatičtější láske... :D 

*

Jako bych do písku šlápl nohou bosou,

tráva tu neroste, tak kdo je ten s kosou ?

Parádní báseň, cvrčko... náročná, ani slovo nazmar :-), předestřena tak akorát s prostorem pro fantazii čtenářů.