Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRáno nepřítelem
Autor
Tlamánek
Líné všední ráno.
„Hola, hola! Škola volá!“ volala z koupelny stejně jako ta škola maminka na Olíka. Oldovi ještě polosnícímu připadala, jak kdyby byla z jiného světa. Docela by si to i přál.
Z pokoje se ospale dobelhal až ke stolu. Nebýt zalepených oči a ostrých světel na stropě, šlo by se mu asi líp. Ale co, stejně už tu cestu zná nazpaměť.
„Mami, kde je zas mlíko?!“ Zařval Olík naskrz bytem. „Mami?!“. S vypětím všech sil se zvedl od stolu a kolísavým tempem se pomalu probíjel k lednici stojící v druhém rohu kuchyně.
Cerálie plovoucí v mlíku teď vypadaly, jako stromy trčící z mlhou zalitého údolí tam za oknem.
3 názory
Kdybys náhodou nechtěl čekat na "příště", najdi si nahoře Moje - Díla - Upravit - opravíš podle sebe a opět Poslat /jsi tu nový, tak nevím, jestli už jsi něco opravoval/...aby text byl záživnější i pro další čtenáře.
Děkuju moc za kritiku, příště se budu snažit to více propracovat. Ten slovosled mi tam právě dělal docela problém, tak jsem nevěděl, jak to dát
Tlamánku, i když jen fragment dne - pobavil. Závěrečná metafora zejména /ta o vločkách plovoucích mlékem/. Slovosled páté věty by mohl být přehozen a jméno "hrdiny"vynecháno, každý už ví, že jde o Oldu :-) / Jako by mamka byla z jiného světa, tak mu, ještě polosnícímu, připadala. Nebo si to jenom přál? /
Tato věta mi připadá zbytečně expresivní, ještě by se dala "uhladit" - hlavně to "probíjel" už je moc.../pro mě/.
S vypětím všech sil se zvedl od stolu a kolísavým tempem se pomalu probíjel k lednici stojící v druhém rohu kuchyně.