Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDěti
Autor
Zbora
Někdo
nevím už úplně přesně kdo
tedy nevím to vůbec
ale jde o to
že někdo někde říkal
že děti jsou vážně skvělé
když o tom tak teď přemýšlím
říkalo to asi taknějak porůznu víc lidí
teda hodně lidí
vlastně všichni lidé
co si tento zvláštně nepřizpůsobivý druh domácího mazlíčka pořídili domů
stěžují si pouze u pediatra
sestřičce
a brečí jen
když je nikdo nevidí
jinak jsou těžce vyrovnaní
a po čertech šťastní
hlavně na fejsbuku
Řeknu vám
taky jsem to zkusil
pořídil jsem si děti
hned tři
a řeknu vám
děti jsou vážně skvělé
36 názorů
Při poslechu téhle básně, jak jsi ji načetl ty osobně, jsem změnila názor...tip...
A kdybych se nevymezoval vůči nešvarům, mohl jsem ještě spokojeně chodit na robotu.
Marcela.K.
12. 02. 2020Jo, mění...jinak bys ještě skákal po stromech :-)
Jo, to je mi jasné, Marcelo, děti jsou skvělé pořád, i bez facebooku, to jen doba a rodiče se mění.
Marcela.K.
11. 02. 2020Tak já ti to teda řeknu.
Děti byly skvělé i v době, kdy žádnej fejsbůk nebyl ;-)
Tehdy mi stačil diář na ledničce, když jsem nechtěla zapomenout, čemu jsem se s dětmi smála a povyprávět to tátovi, až se vrátí z práce... ( Na hlavě miska - v ruce vařečka -" Maminko, jsem řytíř, mám šelmu a mečkuju..." Maminko ta jitrnice to je takový malý zvířátko? " Polívka s květákem - "Maminko, když já ty květináčky nerad..." Bráchové zlobí mladší sestřičku -"Naplácej si na hlavu modelínu!"
Je toho mnohem, mnohem víc, proč mít děti je skvělé.
Víš, rozmohl se nám tu takový nešvar, lidé používají sprosté slovo fejsbůk. ;-)
Pomerančová
09. 02. 2020Děti jsou ;-)
Líbí se mi. Tváří se jako lehké povídání, ale je v ní mnohem mnohem víc. Tedy - alespoň já to tam vidím :-)
No vidíš, slyšela...;) Přiznám se, že zrovna tato mi neutkvěla, i když cosi podprahově známého mi z ní asi vylézalo. Pozdrav slunce, jogínskou, pro jejíž název bych musela vejít do sbírky, tu slyším dodnes;)
Mně to přijde fajn. A že tady někdo píše, že mu to přijde přes čáru? Snad si můžeme dělat srandu z vlastních dětí, ze sebe a třeba i z celého světa, ne?
Pobavilo.
Jitko, já mám dojem, žes ho slyšela v Lačnově :). Nevím, jestli ho zařadím v Třebíči. Na některé lidi působí z mě ne příliš pochopitelného důvodu kontroverzně. Asi se rozhodnu podle reakcí publika na předchozí texty. Tak se necháme překvapit asi oba :)
Jirko, asi bych to neměl psát veřejně, ale nemám co dodat. Trochu mi spadla čelist. Tvoje schopnost vhledu, úsudku a interpretace je prostě obdivuhodná, a jistota s jakou ji prezentuješ odzbrojující. Nedávno mi psala jedna autorka, že jí tady chybí zpětná vazba na kritiky. Že pak neví, kterou interpretaci považuje autor za správnou. Odpovídla jsem jí v tom duchu, že je nefér vypíchnout jednu na úkor druhých a že správných může být klidně víc, takže považuju také za nefér udělat to zde, ale nedalo mi to.
Tento text bych ráda slyšela přečtený samotným autorem. Tudíž spíš k posluchačskému zážitku (pro mě) než ke čtenářskému. Přičemž se mi v textu v podstatě líbí:) Tři kousky mám doma taky. A jsou vážně skvělí!!!:)
Autor text sám za báseň, jak je obecně vnímána, nepovažuje, proto také označení "Jen tak pro radost." Jde mu spíše o ironizování falešného rodičovství, jehož viditelným projevem je facebook, alezdaleka nejen on. Za sebe mohu jen napsat, že kritika tohoto fenoménu není nic nového. A ačkoliv se mi zdá, že první, dlouhá sloka má na můj vkus až příliš dlouhý rozběh, kupodivu funguje ve vztahu k druhé, ústící sloce, nápadně stručnější, kdy se zdá, že autor chce ještě chvíli mlátit prázdnou slámu, aby jasně ohraničil poslední verš, který jakoby podporoval celý předešlý obsah, přičemž opak je pravdou. A v tom je kouzlo textu, hra se čtenářem a nadějí, že si o to výrazněji uvědomí, jaké zrcadlo děti nastavují rodičovské pýše - facebook - nefacebook,
asi jak které, v jakém věku ... děti nakonec tři? tak to je teď odvážné! hodně zdraví!
Škoda že není Herodes na Písmáku, dost by mě zajímalo, co by na to říkal...
Mně, otci nule (lépe řečeno bezdětnému), se dílko líbí.
Děti. Bonzáci jsou to, nenapráší jenom, to co neví. A taky kazišuci to jsou. Jejich primární funkcí je držet mamu a tatu zdravě při zemi. Aspoň v mém případě se jim to dařilo.
Příšery zelené s chapadlama na očích jsou to..a nechceš si to přiznat..
Trošku jsem se dívala i na jiné kritiky a musím ještě poznamenat, že mně tady ta míra ironie nejen připadá přiměřená, ale že pro mě je to vlastně hlavní přínos téhle básně.
Ale tak je to se vším, nejen s dětmi. Třeba i partner může být vážně skvělý (někdy) a skvělý přítel (některý) nám může pomoci, když ho nejvíc potřebujeme. Partnera, přítele i děti musíme ale napřed mít, abychom poznali, jak jsou (někdy) skvělí. Jestli ale budou všichni kolem nás skvělí, záleží taky trošku, trošilinku i na nás.
na prvý pohľad ploché, najmä ten fejsbuk, ale povedzme, že ten povrchný tón je primeraný téme :-)
gabi tá istá
07. 02. 2020:)*
Nevěř všemu, co se říká :-)
Pro mě prima, jen "druh domácího mazlíčka" mi nesedí.../ani jako nadsázka/.
príjemná pointa, ale čo mi dosť vadí, je forma - schválne opakovanie na začiatku (někdo, někde, nevím..), potom lidé, hodně lidí, všichni lidé - je pre mňa natoľko kŕčovité, že som sa vlastne zasekla už na začiatku.posledná strofa super, tiež by som ale vynechala predposledný verš
Jsme na tom stejně, já o trochu více - tři děti, 4 vnoučata...to, co říká Norsko 1 setsakra znám...hi...hi..to je totiž ona polarita, generační...hi...