Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePočítání
Autor
Kaj
Ráno vychází slunce
Jako žloutek
Vajíčka ve skleničce
Pak tě vědomí
Šlehne bičem
Odežene od snídaně
Do závodu žití
Otevřeš dveře
A po vodě
K tobě připlouvá labuť
Otvírá dveře
Představivosti
Kde opět v interiéru
Leží žena na boku
Bez košilky
Pak kolem vody na nádraží
A tam skutečná slečna
Způsobně sedí na lavičce
Kolem ní jezdí bicykly
Ona pojídá švestky
A stopky hází do koše
Když od ní odtrhneš zrak
Vidíš výlohu s podprsenkami
Napadne tě
Jak by vypadal
Švestkový strom
Vzhůru nohama?
Uměl bys vajíčko
Přetnout bičem?
Jak by vypadal
Souboj s biči?
Který ochrání
Krásnou labuť
Ženu z představy
Slečnu z lavičky
Cyklistu před přetáhnutím
Švestku před utrhnutím
Stopku před vyhozením
Podprsenku před použitím
Švestkový strom
Před převrhnutím?
Pak by labuť
Na okrouhlém jezírku
Mohla zlomit bič
A najít miláčka
Svého srdce
Proměnit představu
Ve skutečnost
Na lavici před gynekologií
By seděla
Už jako mladá paní
Nesměla by jezdit na kole
Švestkám by dala stopku
Kopila by speciální podprsenku
A nechala život
Obrátit se vzhůru nohama
Pořídila by
Vajíčko do auta
I malý bič
Kačenku do vaničky
Nad párou nad sporákem
By nahřála prsa
A na židli
By odstříkala mléko
Ve výloze
By jí zaujalo odrážedlo
Švestkové barvy
Visící za řídítka
Partner civí
Do výlohy s podprsenkami
Musí mu otočit
Svět vzhůru nohama
Sedne si na židli
Pozve jej
Na kulatý kobereček
Vyndá bič
A už žádná labuť
Nebo dokonce představa
Buď rád za gauč
Můžem se společně
Dívat na Tour de France
Přihnout si slivovice
Zakončit stopkou
Před půlnočními pořady
Které by nám
Život převrátily na ruby
Z kulatého koberečku
Hned po snídani
Ujíždíš na kole
V hlavě ženin bič
Míjíš labutě
I všechny přeludy
Na autobusové zastávce
Se setkáváš s dalším cyklistou
Ležíte na zádech pod švestkou
Stopky házíte do trávy
Daleko od podprsenek
Švestkový strom
Se jeví vzhůru nohama
Pak ti doktor zakáže vajíčka
Šouráš se s tvrdými rohlíky
Nakrmit mládí labutí
Máš stopku na přeludy
A manželka na kázání
Nesmíš na kolo
A žádnou slivovici
Chceš zakázat zákazy
Ale ona ti zakáže
Jen se dotknout podprsenky
Život je zase na ruby
Jako první vajíčko
Na LDN
Sníš o nadstandardu
Se sestrami bez podprsenek
Když přijde žena na návštěvu
Vytmaví ti to bičem
Za okny plují labutě
A sny přinášejí představy
Jezdíš na jezdícím křesle
Místo kola
Kamarád přinese slivovici
Zapomeneš na záklopku
Výstřihy sklánějících se sester
Se protnou v nekonečnu
V průchodu
Do převráceného světa
16 názorů
Myslíš, že v horečce už jsem se protahoval .... :o)
V horčce to není, naopak si myslím, že je to až moc chladnokrevné.
Marcela.K.
12. 01. 2021:-) tak to mě nenapadlo, že by se pacient mým výstřihem mohl protáhnout až do převráceného světa.
Skoro bych řekla, že je to psáno s horečkou :-)
jako život sám a tak pořád dokola, dokolečka.. až se z toho zamotá hlava :-)
Může se stát i to, že některý autor třeba píše jako dávný klasik, aniž by ho kdy četl. Tomu se říká spřízněnost duší. Je to prostě podobné emoční a mentální vyladění.
Parádní poetická spirála, skvělé čtení. S každou další strofou jsem byla zvědává na její obsahově časovou proměnu. Už dlouho jsem zde nebyla čtenářský více překvapená;)
mne sa prave paci ze je to dlhe, mam rad pribeh v basni, je to prave tym silnejsia vypoved
Milá Elíno, kamarád už mě k Nezvalovi přirovnával, tak na tom něco bude. Žádný ze záměrů, které ty uvádíš jsem neměl. Kdybych to zkrátil, tak bych pokazil jádro experimentu, ale to by nevadilo. Možná to zkusím. Stará slova používám asi z nostalgie.
Mně to trochu připomíná poetismus, třicátá léta, třeba mladého Nezvala a dávám ti tip za to, že asi oživuješ ten dávný způsob psaní. Já bych ale celý ten text zkrátila tak na čtvrtinu a trochu bych se zbavila některých až příliš archaických slov. Vůbec není lehké psát jenom jednodchou reportáž z ulice. Psát prostě je velmi těžké. Sama to neumím.