Hygge báseň

Venku mrzne, prší, sněží,

ale běžec přesto běží.

Pak příjemně unavená,

udýchaná, orosená,

zmrzlá, větrem ošlehaná,

zavřu dveře, pryč je zima,

obejme mě MOJE DOMA.

V krbu oheň tiše praská,

domov mě svým teplem laská,

plamen svíce ladně tančí

vedle mísy s pomeranči.

Pokouší je, koketuje,

přitom venku vítr duje.

Uvolní mě koupel horká,

z konvice už pára stoupá,

voňavý čaj, trochu vína,

kocour stulil se do klína.

Mhouří oči, vrní tiše,

v hebké dece tetelí se.

Hříšně sladká čokoláda

na jazyku mi roztává,

u nohou mi pejsek leží,

a za okny hustě sněží.

Ať se třeba čerti žení,

tady mám svá potěšení,

nablízku jsou moji milí,

žiji právě v tuto chvíli.