Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepřistavte, prosím, jednu židli
Autor
Philogyny
Píšu ti
drobné črty ptačích peříček
nevím jak začít: oči rty jíní
zmrzlým posedem noci prorůstá liána ostružiní
(po pravdě: mám zmrzlý prsty a někdy se dusím)
odčítej mne
jednu po druhé
piješ
-
-
-
možná už usínáš
úžiny ženských vlasů
lásku
a čas snáší
další list
na tato tichá místa
Přistavte, prosím, jednu židli
18 názorů
pro elina m.
Ano, to se mi taky stává. Někdy si něco přečtu a najednou vidím další úhel pohledu. Člověku pak docvakne...a nebo ne.
To znám. Hlava si dělá co chce, i když se vlastně v životě nestane nějaká nová převratná událost. Najednou vidím všechno jinak a v duchu se ptám, proč jsem to takhle neviděla už dávno.
pro Elina m.
Někdy ti někdo zcela neromanticky sebere i tu poslední představu, které se držíš a zbude smutek...spíš s ním, snídáš, nechce odejít. Všechno je jako dřív a přitom není. Hlava si dělá, co chce... :)
Myslíš, že už jsou definitivně pryč ony romantické časy, kdy ženy trávily v myšlenkách se svým vyvoleným i pobyt ve vězení nebo v nějakém lágru ?Možná, že v dnešních vztazích je mnohem míň protivenství než dřív.
On kdesi v temném lese a ona v duchu s ním, snad vedle něj, možná na druhé židli jako obrys mrznoucí páry na posedu.
Evženie Brambůrková
12. 02. 2020Moc hezké.
Text skvelý, bez akýchkoľvek výhrad. A je to plnokrvná poézia, tak nechápem prečo v kategórii prozaická miniatúra.
A přineste prosím malou otep slunečních paprsků- ať zahřejí a prosvětlí co čeká ....
Píšeš jako když odkapává čas... !
:) proč je to vždycky od tebe tak milé? mile smutné. smutné - ale na konci očekávání ... :) nebo jen vzkaz - nezatápěj v krbu, budu hořet ... :)