Malá polední pře

V letenském bufetu na rohu dvou ulic rozhořel se ve středu v poledne takový spor: krásná Ukrajinka chtěla mi dopřát a k řízku velikému jako dlaň dospělého muže naložila nadměrečnou porci brambor. Babka, která zrovna nakládala dalšímu strávníkovi a byla té hrozné události na dohled, ji hnedva plísnila: „Dáváš tam nějak moc těch brambor.“ Krásná Ukrajinka se ale nedala a babce hned vpálila: „Vy dáváte ještě víc brambor!“

Snad jsem pro to sousto navíc, kterým mě obdarovala nevinně jako se obdarovává panenstvím, nepřidělal té dívence nějakou starost.

Julie a Judita v kavárně Louvre

Potkaly se v šest v kavárně Louvre. U číšníka, který je počastoval přátelským pohledem, objednaly každá svou: Julie karamelový závin a hrnek sekaninového mléka, Judita peruánský špíz a deci červeného.

„Vidělas, jak zvrhle se na tebe podíval?“ zhodnotila číšníka Judita, hned jak se otočil. Julie ale byla, jako atraktivnější z obou žen, na pohledy mužů zvyklá, stejně jako na Juditiny přehnané reakce, a tak otázku přešla pokrčením rtů.

„No, Julie, abych nechodila kolem horkého sekaninového mléka,“ zavtipkovala Judita, „víš, proč jsme tady.“ „Dopisuji tu esej a stále nemám vyjasněnou zásadní otázku, již ti kladu už léta: Má-li podle tebe mateřský pud ontologický status ještě před existencí otcovského zákona, jak se pak vyrovnat s námitkou, že tento zákon může být zároveň i příčinou touhy, kterou má vytěsňovat?“ A Judita pokračovala: „Vždyť sama uznáváš, že touha rodit je výsledkem sociálních praktik, které ji vyžadují a produkují, aby naplnily své reprodukční cíle..“

Mezitím číšník mezi obě ženy postavil nápoje a jídlo a beze slov zmizel za dlouhým barovým pultem a dál ženy pozoroval přes skleněný box se zákusky.

Julie se napila ještě horkého mléka a s drobným bílým knírem nad rudými dior rty odvětila: „Zjednodušuješ, Judito, a ty to víš. Z horizontu své otázky vylučuješ mé kategorické odlišení symbolična a sémiotična. Ty sémiotično pomíjíš a svou kritiku mé práce a veškerá svá tázání stavíš jen v rámci symbolična.“ Judita se nenechala znervóznit takovou přímočarostí a s peruánským špízem mezi vybělenými zuby naslouchala přítelkyni. „Pokud bys připustila zásadní roli sémiotična jako činitele předsymbolických hnutí, k nimž pochopitelně řadím i mateřský pud, pak by ses nemohla takto ptát.“ Judita polkla. Julie už trochu vztekle vzala do ruky hrnek s mlékem a napila se. Zpoza skleněného boxu se zákusky scénu pozoroval číšník.

Láska v Benátkách

Pozval ji do Benátek. Rozbušilo se jí srdce; přijala. Vyjeli hned nazítří. Cestovali zavěšeni v sobě, jako dva ptáci unavení láskou.

Když přijeli, slíbil jí ukázat něco, kvůli čemu sem lidé jezdí. Vedl ji cestičkami ke krámku za autobusovou stanicí. Pekařství. „Vyber si,“ ukázal na řady koláčů, závinů a buchet. Nevěděla si rady, a tak jí doporučil mazanec a makovou buchtu. Souhlasila.

Nazpátek už z Benátek nad Jizerou k Černému Mostu jeli mákem a láskou nadvakrát opilí, v doprovodu červánků, které padaly do krajiny a na její tváře tak něžně, jak si jen milenec dovede na nebi vyprosit.