Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJáji
01. 05. 2002
1
0
1481
Autor
Kratas
Když noc je úplně tmavá
a má postel zcela nahá,
pak i já jsem sám,
bez Tebe jen ztěžka usínám.
Necítím Tvou kůži,
necítím Tvé objetí,
má postel podobá se růži,
mé myšlenky k Tobě vždy odletí.
S Tebou chci být,
s Tebou usínat, spát i vstávat.
tak nějak souhlasím s tím, co řekl Funda. Máš dobrý nápad, ale trocha tajemství by neuškodila
Máš tam pár velmi krásných obratů, ale i Tvá báseň je tak trochu nahá. Verše které jsi vytvořil jsou sice horoucím dechem, ale není to onen hladivý jemný vánek, ale spíše dusivé pokašlávání.
Z Tvých slov je cítit podmanivé uchvatitelství a přmíra chtíče. Nevoní ňěžnými slůvky lásky, ale pouhou mírně zaoblenou touhou.
Pokud chceš cítit lásku, je ji nejprve třeba mnoho dát.
Neboj se svá slůvka klidně trochu zahalit v šál tajemna. Né každý musí po prvním přečtení vědět úplně přesně o čem jsi psal.
Nech ho, ať chvilku hledá Tvé skvostné myšlenky.
PS: Odpust mi tu tvrdost, ale přál jsi si to sám.
S úctou,
Funda