Senrjú

Zbora:

muselo by se prověřit lakmusovým papírkem, která verze by jej víc nabarvila :-)

PS

co se čekých haiku týče, nebo obecně haiku, načetl jsem už toho spoustu, teorií, rozborů, parametrů ...

kolikrát jsou to pohledy rozdílné, někdy protichůdné, konzervativní, liberální, vždy však výborně odůvodněné ... a tak vlastně nevím ... a zřejmě díky mému zmatku, se mi u většiny vlastních haiku stalo, že zkušenější autoři mi většinu neuznali jako haiku

a tak jsem si koupil sbírku nejlepších českých haiku a zlistil jsem, že spousta neuznalých vlastních haiku jsou víc haiku než tyto, odborníky vybrané a označené jako nejlepší

ale neber to jako stesky nebo stěžování, jsem rád za ono cizelování, za zájem kritiky, naučilo mě to moc a stále učí a vede k přemýšlení i zlepšování

jo a dík za komentář, zamyšlení a čas

Taky se mi líbí poslední s ořechem, ale vítězí topoly. Nejsem žádný znalec haiku, ale mám dojem, že vyhýbat se rýmu je zbytečné. Ano, vím, že se to u nás v současnosti nenosí, ale spousta překladů klasických japonských mistrů z dřívějších let je rýmovaná a rozumím tomu tak, že je rýmovaná právě proto že i v Japonsku jsou haiku primárně zvukomalebná poezie. Mám pocit, že to jen u nás jsme najeli na systém, že smrtelně nejdůležitější je dodržet počet slabik. Napadá mě ale ještě jedna věc. Bylo by to víc haiku, kdyby se prohodily verše?:

vichr láme topoly

na okraji vsi

směrem od polí

to poslední!

Vylétl broček

soused trefen do slechu

pacholku Venco!

nejvíc ...na okraji vsi...směrem od polí...vichr lámou topoly...*/***

že jo, taky se mně líbí nejvíc ... a dík za zastávku

poslední je fajn...

Topoly jsem chtěl moc napsat jako Haiku, ale zase jsem se nechtěl zříct rýmu, kterej se mi prostě líbí, takže jsem to nakonec "degradova" na senrjú.

Jo, a vďaka za komentář.

Posledné s orechom je ozaj dobré, ale ak by som ho hodil zápasiť do svojej pocitovej klietky kde neplatia žiadne pravidlá, tak by zvíťazili topole.