Životní střípky: Kočka ze střední

Čumíš na to, co ti facebook nabídne za příspěvky, roluješ to každej den a zastavuješ se na desítkách pravidelnejch stránek. Pak ti padne do oka náhodná svatební fotka, díváš se komu patří a vona to kočka ze střední, nějaká Monika. Žádná z tvejch starej lásek, ale vzpomeneš si na to, že byla šmrncovní, něco v ní, sakra, bylo, a kdyby tenkrát nebyla o hlavu vyšší, že bys do ní šel, což je výmluva sama pro sebe, protože v té době jsi lovil maximálně bobříka ušlechtilosti. Ovšem její výstřih, po tom, co se vrátila po prázdninách z Itálie, ti v paměti nějakým způsobem zůstal. Pak si taky vybavíš, žes byl na stužkováku její třídy, ona tam po tobě házela okem, a kdyby ses nebál, že se na ni za ten večer vystřídali tři borci, kteří ju tam průběžně vošmatrávali během ubíhajících hodin, že bys jako u ní měl docela šanci. Tenhle kalkul dáváš i na základě toho, že ti připomíná jinou kočku, která byla ochotná špásovat malou chvíli po zásnubách a jak tak prohlížíš ty fotky, nemůžeš se zbavit pocitu, že ty dvě kočky budou docela potvory a jsou si v jistejch rysech podobný jako vejce vejci. Tak si říkáš, jestli seš morální vítěz, nebo co, nebo jestli tě sere, žes toho nevyužil a neviděl její poitalský prsa ještě před tím, než ji ruplo v bedně a začla hubnout do svatebních šatů, čímž z těch kůzlat udělala dva pytlíky mozzarely.