Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dopis vnoučatům

19. 02. 2020
2
1
446
Autor
munli

Léta všem utíkají stejně. Je to jedna z mála spravedlností v životě. Dá se radit mladší generaci? Takto jsem to vyřešila já

 

Já píši dopis vám, moje milá vnoučátka.
 V životě jsem jich napsala tolik , že se to nedá spočítat. Rodičům, sourozencům, kamarádům a vašemu dědečkovi. Ty mám všechny schovány, někdy si je čteme a ohromně se bavíme. I vaše dopisy a vzkazy nevypsanou ručkou sesmolené, mám pečlivě uložené


Jé, to bylo veselo, když jste byli malí. Vzpomínáte na prázdniny na chalupě, na pobyty u moře a túry na horách? Všichni se rádi probíráme fotografiemi v našem chalupářském albu, kam každý rok přidávám pár snímků a za ta léta je jich tam opravdu požehnaně. Od vaší první svíčky na dortu až po současnost. Víte moc dobře, že jste měli volnost, nikdy jsem nic striktně nenařizovala, vždycky jsme se nějak domluvili. Jen ty ranní rozcvičky, pozdravy slunci a pár koleček po zahradě se vám občas  nezamlouvaly.

 A těch her co jsme se nahráli! Já byla žáček a ty Renatko  paní učitelka. Chodila jsi s ukazovátkem a byla velmi přísná. Kolik že ti bylo? Pět? Když jsem chtěla, abys obědvala, vzala jsi klobouk, kabelku a stala jsi se hostem v restauraci. Já byla číšník, který nabízí menu.
 A ty Sofi, vzpomínáš na horor na chalupě, kdy jsme si mysleli, že na půdě straší? Filipe, víš jak jsme zabloudili na letišti Palma de Mallorka a ty, tehdejší puberťák se znalostí angličtiny jsi nás z toho maléru krásně vyvedl?

Dnes jste plnoletí, vy se holčičky chystáte k maturitě, z chlapečka máme inženýra, máte své starosti a radosti. Jak já bych vám někdy ráda poradila, mám na něco opravdu jiný názor i více zkušeností, ale neudělám to. Zkušenosti jsou totiž nepřenosné, a tak jen tak lehce naznačím, a vy si to nějak přeberte. Máte ještě celý život před sebou a každý si musí stejně všechno vyzkoušet sám, než řekne, že ta babička přece jen měla někdy pravdu.

Tak miláčkové, loučím se, stejně dnes nemá nikdo rád dlouhé povídání, řeší se všechno rychle a ani já nechci být únavná. Vím, že jako většina lidí nemáte mnoho času, a tak mi stačí, když si občas zamáváme na Facebooku. Vím, že na mě myslíte.

 Uvidíme se všichni příští týden na rodinné oslavě, popovídáte mi co je nového, a do té doby
ahóój- vaše babi Libi


1 názor

Andělka1
19. 02. 2020
Dát tip

děkuji. Vím, proč. 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru