Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senež
Autor
Gora
než zaleskne se v polích den
od kotle odlétají
bělavé obláčky na šedivý dvůr
to dospělí upouštějí páru
vysoko do štítu
kdo promíchá rukou
horkou krev se solí?
muži drtí kalafunu
v oparu slivovice
okrajují maso
smích brousí nůž
cinká jako pes na řetězu
ženy klevetí mezi sebou
střeva je třeba prolít
obrátit škrábat natupo
při špejlování tiší hlas
pod kotlem dohasíná...
50 názorů
Radovan Jiří Voříšek
21. 08. 2020jo jo, zabijačka, to bylo mé dětství a mládí, ... chybí mi
ještě teď slyším jak mi stréc Laďa říká - poď michat krív
to mně přijde jako jediný způsob, kdy jsou ruce od krve a je to příjemné
Bohužel přesné znění nikde nemám poznamenané, ale bylo to něco v tom duchu.
Komentář klidně napiš, ale nebudu se k němu vyjadřovat - proč, když podle tebe nic neumím, věnuješ přesto mým dílkům /nejen, spíš všemu, co zde komu napíšu/ tolik pozornosti, nedává smysl. Pokud to ovšem není z tvé strany cukerinem slazená nesnášenlivost nebo něco, od čeho není pomoci - pak bych to snad i chápala.
Blokovat tě nebudu, ale diskutovat s někým, kdo mne bez ustání jen uráží přímo či skrytě, také ne. "Jen v dobrém, Mandragoro" - to je nyní trendy pozdrav, takže tak...
Jsem zase poslední. Někdy to má výhodu. Mohu si konfrontovat svůj dojem s ostatními kritiky. Nechci však hodnotit široký záběr obsahu kritiky. Jedno mám společné. Většinou je to asociace zážitků z mládí. Zabíjaček jsem zažil několik a atmosféra popsaná několika verši vyznívá tak věrně a vnímavě, že snad ani to ztišení hlasů při špejlování mi není cizí.
Crossi, ty ženy mají svá tajemství, víc nechci prozrazovat, ono to není jen o té samotné zabíjačce. Díky moc za jeden z názorů, těší mne, jak nad textem přemýšlíš, já děkuji tobě... a název /původní / mi přišel upovídaný.
Crossfitter
27. 02. 2020Próza v básni? Já s tím nesouhlasím. Gora v tomto případě kreslí poměrně konkrétní obraz a ladí jeho atmosféru. Je těžké rozlišit nakolik čtenáře ovlivňují jeho konkrétní zážitky ze zabijačky - na první čtení mi báseň přišla příliš romanticky laděná vzhledem k předmětu činnosti. Na druhé čtení to chápu - rutinní a příjemná událost pro aktéry zabijačky - sledováno z povzdálí jako velmi specifická věc, jejiž atmosféra může být pro leckoho, kdo nemá tu zkušenost, těžko uchopitelná.
Aby byl požitek kompletní, chybí mi trochu pachy a vůně - zvědavostní otázka - proč se při špejlování tiší hlas - je na to potřeba vyšší soustředění?
Jak jsem psal již výše, považuji tuto báseň za výtvarné dílo (to mě asi budou mít za blázna )
Díky za zajímavý zážitek, já však osobně kouzlo v zabijačkách bohužel nenašel :) T.
PS: Proč ten strohý název? :)
Ano, Inko, /snad/ kříženec prózy a poezie, takhle se mi píše dobře - možná "můj styl"? díky za ...
Je to pěkná miniatura ze scény kterou jsem nikdy nezažila... Je to teda spíš, pěkný - dobře zachycený- mini příběh, než báseň..?
Každému, pro koho bývala zabijačka běžnou součástí života, se vybaví jiný dvůr, jiný kotel a jiní sváteční řezníci. Tip.
B.Ezejmenij
27. 02. 2020uff...nálada mi vzbudila zasutou vzpomínku, jak jako dítě utíkám od zabijačky a narazím na oko ve sněhu. Jen se tak na mě dívalo...
Radovan Jiří Voříšek
25. 02. 2020to bylo mé dětství
prase kvičelo a i když mně ho bylo líto, míchal jsem krev ručkou v kastrólu přímo pod krkem
To je přesný obraz a navíc umění vnést kus poezie do ryze materialistické scény... (:-D T
U zabíjačky jsem nikdy nebyla, ale při čtení básně, jako bych tam byla, TIP
Než by mě donutili míchat, tak bych se asi bránil jako prase. (mrk)
Ne, nic takového mi ani trochu nehrozilo, protože – ač z vesnice – jsem u zpracovávání pašíka nikdy nebyl.
Teď nevím, zda jsem již nečetl? Alespoň to s tím broušením. Ale nevím kde, nebo to byla původně miniatura? Tady mě nejvíc zaujalo právě to.
Evženie Brambůrková
25. 02. 2020Já jsem jen ochutnávač. :-)))
blacksabbath
25. 02. 2020Mně to jednak připomnělo dětství u babičky a dědečka....druhak obrázky pana Lady...Taková obyčejná událost dalo by se říct a jak krásně jsi ji uchopila..................Umíííííš..................*/***
Kolik poesie se skrývá v zabíjačce :-) Skvěle napsané, takový příjemný retrostyl. maličko tam cítím Reyneka.
Taktiež mi po prečítaní prišlo na um celkom živo detstvo a neskôr aj moje odchody z domu, len kalafunu si nespájam s touto udalosťou, skôr s klampiarčinou.
Andělko, já to poznala až v dospělosti, jinak dítě z města... takže dojmy překvapivé :-), dík.
Připomnělo mi to dětství, mládí. A ještě tam byly vždy schovaní psi...cítili smrt, ale měli chutík...:-))