Charón a Foucaultovo kyvadlo

Rozumím ti. Aspoň myslím.

wow...kde ses mi ukrývala..?......už tě mám v oblíbených....*/********.

Rendle, jsem ráda, že už je tento příběh za námi. Aby to byl pro všechny happy end, vězte, že už mi zas jíst chutná :-) a s Rendlem už jsme kamarádi Facebooku! 

Teď mě má v péči odborník v lingvistice, pan Dales. Máte se na co těšit ;)

Jsi k sežrání. Víš, že jsem anorektička :-)

Rendle, Ty jediný víš, jak jsi to myslel. Zrovna od dotyčné autorky to nebyla póza, jenom popsaná její denní rutina a otázky které si nutně položila. Četla jsem to spíš očima někoho, koho se to dotýká. A věřím, že ten Tvůj komentář bude pro někoho, kdo o dítě tímto způsobem přišel, trýznivý. Proto se Ti omlouvám za vulgaritu, co jsem použila. Nepsala jsem své poslední básně z čiré nenávisti k Tobě, jenom z pobouření neomaleností. Sama mám popel na hlavě. Mávám bílým praporem a chtěla bych s Tebou zas na dálku z dostřelu kamarádit ;-)

Díky Zboro a AT&T, narážka k tomu suku je dobře mířená, protože tam bylo něco horšího. Musela jsem vyspravit. Odmažu teda "u". Jsem vděčná za názor oběma.

Pro mne neskutečně emotivní výraz, ač bezpochyby byl pečlivě kultivován, výsledkem pak je výrazná obraznost a i když se může zdát místy nesrozumitelná, např. verš ...ratolest u prvního suku..., ale i zde jsem si našel vysvětlení, má text zřetelnou linii, expresi až na hranici ochoty se k básni vracet a konečně i široce objímajíí obsah, který míří mnohem dál, než za soukromou bolest.

Svíravá