Miluji hřbitovy

Já vím, někdy i přijde.

.......... slyší tě.......*/***

Takže lidé jsou v těch končinách všichni zamilovaní, krása :o)

Celý ten kraj je nádherný, jezdím tam jen 50 let a není těžké si to tam zamilovat.

Děkuji, Evženie, uklidnila jsi mě, nerada bych narušila památku.

U Nového Boru jsem kdysi závodila, něco jako orientační běh, ale hřbitov jsem nenašla. Asi dezorientovaná ;o) 

Celá ta oblast ale byla krásná. Na naše poměry celkem husté lesy. A teď jsi to tak pěkně popsala, že jsem se zasnila. Chtěla bych být houba :o) nasávala bych lesní opar a pozorovala víly, houba se má náhodou fajn, jen nevím, jestli by mi byl příjemný ten kontakt se slimáky ;o) Promiň, že mám ve zvyku se takhle nemístně rozepsat. Už letím..

Děkuji, Goro a Čudlo. Mohu jen doporučit se tam podívat. Nejkrásněji je tam v červnu. To všechno kvete.

Tento hřbitov je chráněná památka a pokud někdy pojedeš do Nového Boru, doporučuji se tam podívat.

Není na tom nic morbidního, Jarodějko. U nás nestraší, od jara tam kvetou rododendrony a azalky a taky rostou houby. Chodila jsem tam kdysi na rande. :-)))

Já si taky chodím na hřbitov povídat s tátou, maminkou a sestrou. Jsem ateista, ale tam je nějak vnitřně cítím a někdy mi i oni povídají. /*

Hezké pokračování Miluji...

.......

Na Dušičky večer vypada - vypadá

:-) musí to být kouzelné místo a jak píšeš, mrtvý oproti živým nemá šanci*

Tvůj tatínek se dožil požehnaného věku a věřím, že jeho duše našla klidné místo.

Z mého dětství mám vzpomínky, že i když se hřbitov u lesa může zdát klidným místem pro mrtvé duše, taky tam možná v noci straší. Ale pokud pomůže zapomnětlivým pozůstalým nezapomenout urna, nebo obrovská hrobka, ať je to podle většinového přání. Beru to tak, že pomníky se nestaví pro samotného nebožtíka. Teorii tygra znám, byla jsem na filmu v letním kině na Lesné. Ze začátku nám do toho pršelo, proto nás bylo v parku asi jenom deset. Po filmu panovalo mezi páry jiné napětí a bylo poznat, že doma to zkusí jinak. Amfiteátr se jmenoval Čertova rokle a já se smála :o) Někdo má doma Káču a někdo zlou paní kněžnu. A někdo si to ještě může rozmyslet ;o)

Přilákal mě název, snad nejsem morbidní. Divná mi přijde kolegyně v práci, která má už vybrané oblečení i hudbu, kterou si chce nechat zahrát na pohřbu až umře. Nebylo jí ještě ani 50. Pouštěla mi to a naléhala, že musím říct, jestli se mi to líbí..

S tímhle rozmarným myšlením se do márnice a její koncertní síně dostane asi dřív, než změní svůj hudební nevkus ;o)

Je a není, Renato, záleží na úhlu pohledu. :-)))

Milý Luboši, na každého jednou dojde.

Máš to těžké. Ale tatínek Tě určitě slyší...

Tak stále netrpeliveji cekám, kdy se konecne objeví díl Miluji Kockodana. Ted uz mne predebehl i krchov… ;-)