bez roušky

Moje zamilovaná kniha a taky mám Vejce a já. Brávala jsem si ji kdysi do nemocnice...děkuji. 

Zajímavé, silně pocitové.

Lékaři se často snaží působit optimisticky, aby povzbudili. Proč ne? Když je řeč o vzhledu, vzpomněla jsem si na pacienty s tuberkulózou, kde je příznakem nemoci též ruměnec ve tváři a lesk v očích. Vypadá to prý pěkně, ale není to dobré znamení. Píše o tom Betty MacDonaldová v knize Co život dal a vzal.

pro lawender

Dneska jsem si sama s předstihem vytáhla stehy. Zítra ráno do Opavy k lékaři a snad bude všechno dobrý...  :)

Děkuju.

trochu trápíš:) ... netrapně, jen tak - a_si jako les :)

Ať se brzy zahojí všechno, nejen viditelné

Já se omlouvám, napíšu všem najednou, bolí mne pořád hlava a oči, nedobrovolně slzím přes otoky.... Kopla mne puška, nedala si pozor. 

Dg: Otevřená rána očního víčka a periokulární krajiny

Bolest mi nevadí. Ani ta krev.

Spíš, když člověka někdo trápí. 

Děkuji za zastavení. Potěšilo. Moc.   :)

ano, zase silné, jímavé****

Mně se to líbí celé, dle názvu jsem si nejprve říkala - tak zkusím teda další věc s velmi aktuální tématikou, co to zase bude - a ejhle. Tohle od básní očekávám, že se z nich posadím na zadek. Velmi smutná, syrová, děsivá. Ukládám si ji, abych se mohla vrátit. 

!

...ještě jsi...

Krásná báseň.

Zvláštní.

 Ahoj...z Tvého díla mi zamrazilo. Jsi v pořádku ?............*/***

Líbí se mi. Čtu už poněkolikáté a stále mi zní nově.

Výborná báseň. 

Máš svůj styl a je výrazný, zajímavé je v současné době zařazení názvu ...bez roušky... a jejího využití v textu. Nabízí se hned dva významy, jen ne ten koronový a to je v tuto dobu milý bonbónek.

píšeš "na dřeň".  Čtu Tě ráda. Život je pár fotopastí... a my do nich padáme, ač víme, kde je čekat... a už se ani neptáme proč...

Smutno strašidelné, až se o tebe bojím...

Moc mne baví číst tvé básně.

všechno jednou sroste :) i rozraženej čas. Vím to :)