Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohřeb
04. 05. 2002
3
0
1790
Autor
Igor
Pohřeb
Našetřím si na pohřeb
Moje tělo stihne žeh
Padnou na to prachy celé
Na mé tělo ztrouchnivělé
Nic z těch peněz nezbude
Ach můj sladký údive
Příbuzní to ocení
A své zuby vycení
Vycení své bílé zuby
Prachy padnou do záhuby
Nic z těch peněz nezbude
Ach ty spravedlivý osude
Osude, jenž vedeš věčnost
Příbuzní neznají vděčnost
Příbuzní jsou chátra nuzná
Ať to každý soudný uzná
Ať to uzná nebo ne
Mě už se to nedotkne……………….
Je pravda, že se po smrti nějakého člověka, příbuzného, známého, koná strašné množství různých "rituálů", "obřadů", jejichž smysl už mnozí lidé zapomněli a činí je jen tak ze zvyku. Nejhorší v tomto směru jsou tzv. "tryzny", které dnes spočívají jen v tom, že se sejde skupina lidí a společně se nažerou a náramně pobavěj, téměř bez toho, aby vzpomněli na zemřelého...
To znám i z vlastní zkušenosti - bohužel....
Já osobně o žádný pohřeb, nebo něco podobnýho nestojím, jen spálit, aby mě nežrali červi, a rozsypat do kraje...
Po tom, co mě toto dílko přimělo se takto "zamyslet", jsem přesvědčen o správnosti udělení tipu
Já snad, Lumpíku, ani takové příbuzné nemám, ale je to jenom takový nepříjemný pocit.
Tak mě napadlo ... když si jeden našetří na chleba ... nenašetřil si tím i na svůj pohřeb? A pak, když jde pro chleba ...
Tak mě napadlo ... když si jeden našetří na chleba ... nenašetřil si tím i na svůj pohřeb? A pak, když jde pro chleba ...